»
S
I
D
E
B
A
R
«
Václav Prokůpek: Má zůstat Řecko v eurozóně?
25. Prosinec 2012

Zdá se to být neuvěřitelné, jak německá spolková kancléřka Merkelová trvá na tom, aby Řecko zůstalo v eurozóně. Proč má v této rozkládající se instituci zůstat země, které podváděla, aby mohla platit eurem, proč za to platí například Slovensko, které kvůli Řecku muselo mockrát asanovat svoje banky a zaplatit dluhy řeckých, tedy respektive německých a francouzských bankovních ústavů působících v Řecku. Proč to všechno? Nebylo by snad jednodušší prostě Řecko vyloučit z eurozóny? Budete se divit, ale nebylo. Řecko totiž vůbec není chudé! Ve skutečnosti má obrovské nedotčené zásoby zlata, ropy a zemního plynu. Německu vůbec nejde o pomoc jedné zemi eurozóny, ale řecké nerostné bohatství a zásoby zlata.
Ukazuje se, že megapříklad evropské dluhové krize ve skutečnosti vůbec chudý není. Řecko totiž „takzvaně sedí“ na absolutně obrovských nedotčených ložiscích zlata, ropy a zemního plynu. Pokud by Řekové plně využili přírodní zdroje, které mají doslova pod nohama a po kterých doslova šlapou, již by dávno žádné dluhové problémy neměli. Naštěstí je tato ekonomická krize konečně donutila alespoň trochu jednat a nyní například krachující evropský tištěný deník Financial Times předpovídá, že Řecko bude do roku 2016 v Evropě producentem zlata číslo jedna. Navíc Řecko nyní zahajuje průzkum těchto obrovských ložisek ropy a zemního plynu. Řecko podle již zmíněného deníku sedí na stovkách milionů barelů ropy a na gigantických ložiscích zemního plynu, v hodnotě bilionů amerických dolarů.
Je skutečně smutné, že Řecko by mělo být jednou z nejbohatších zemí v celé Evropě, ale místo toho tato země prochází nejhorší ekonomickou krizí, kterou kdy v moderní historii zažilo. Je to jako by bezdomovec, který spí každou noc na ulici, nevěděl, že po příbuzném zdědil miliony dolarů. Řecko není vůbec chudé, a snad se Řekové dozvědí o všem tom bohatství pravdu a najdou cestu z toho současného ekonomického, uměle vyvolaného krachu, který platí Slovensko a zbytek Evropy.
Od doby, kdy v Řecku začala takzvaná ekonomická krize, se řecká ekonomika propadla o více než 20%. V dubnu 2010 činila nezaměstnanost v Řecku pouhých 11,8%. Od té doby vyskočila na 25,1%. Poměr státního dluhu k HDP v Řecku má letos dosáhnout 198% a kolují ustavičně zvěsti, šířené mnohdy placenými články a reportážemi v médiích, že Řecko bude nuceno opustit euro. Ale to vše je zcela a totálně zbytečné. Řecko není ve skutečnosti vůbec chudé. V podstatě, když se podíváte na nedotčené přírodní zdroje, je Řecko ve skutečnosti jednou z nejbohatších zemí v celé Evropě.
Podle známé finanční agentury Bloomberg je v Řecku obrovské množství zlata. Současná ekonomická krize urychlila schválení těžebních aktivit a zmíněná investiční agentura předvídá, že Řecko bude brzy v Evropě producentem zlata číslo jedna. Těžba zlata nabírá na síle poté, co Řecko začalo s tím, co je nazýváno „zrychlené“ schvalovací programy. Kanadské a australské společnosti uvedly v listu The Washington Post, že jejich projekty přinesou do roku 2016 celkem 425,000 uncí, v ceně 757 milionů amerických dolarů podle takzvané spotové ceny z října letošního roku.
„Existují jasné důkazy, že Řecko se probudilo do potenciálu svého těžebního průmyslu,“ řekl Jeremy Wrathall, předseda v australském Perthu sídlící firmu Glory Resources a dodal: „Politici stále více chápou, že protěžební postoj je patřičný, kvůli potenciálu vytvářet pracovní místa.“
Ale Řecko nemá jen zlato. Řecko „doslova plave“ na ropě a zemním plynu. Ukazuje se, že Řecko sedí na západním okraji absolutné mamutího ropného a plynového pole pod Středozemním mořem, a na západě země jsou také obrovská ložiska ropy a zemního plynu.
Známá tisková agentura Reuters letos v červenci zveřejnila zprávu, že Řecko dostalo osm nabídek od společností hledajících ropu a zemní plyn ve třech částech na západě země. Pravdou je, že Řecko má dost ropy a zemního plynu, aby bylo schopno zaplatit všechny své dluhy. Jen hodnota zemního plynu, na kterém sedí, byla odhadnuta na biliony amerických
dolarů.
Takže na rozdíl od několika dalších zemí v Evropě vypadají pro Řecko v budoucích letech věci celkem slibně, pokud dokáže spravovat své zásoby správně a nenechá cizince, aby přišli a jeho bohatství mu ukradli. A je to jistě logičtější důvod, proč panuje tak velké zdráhání vyloučit Řecko z eurozóny. Zdá se pravděpodobným, že mnozí vrcholoví politici v Evropě a zejména v Německu a Francii o všem tom zlatu, ropě a zemním plynu, na kterém Řecko sedí, vědí.
Snad se lidé v Řecku o tomto obrovském množství bohatství, které je pod jejich nohama, dozvědí. Pokud dokážou najít způsob, jak zajistit, aby toto bohatství plynulo do jejich rukou, bude spousta jejich problémů vyřešena celkem rychle a mohli by být svědky masivního ekonomického zvratu.

Václav Prokůpek: Není nutné rušit ani jednu nemocnici!
21. Prosinec 2012

Vláda ČR se opět postarala o další skandál svým naprosto netransparentním postupem, kterým dochází k omezení a rušení nemocnic. „Je třeba zveřejnit smlouvy mezi nemocnicemi a pojišťovnami,“ vyzývají nejen opoziční poslanci, ale především občané tohoto státu podporované různými občanskými iniciativami. „Teprve poté je možné koncepčně a veřejně rozhodnout o tom, kde a co se má případně rušit,“ míní mnozí nestraničtí politici, ale i odborná veřejnost. Občané ČR jsou vystaveni bezprecedentnímu nebezpečí, protože ani necelý měsíc před koncem roku není zajištěno poskytování zdravotní péče v nemocnicích od ledna 2013. Tato slova zazněla z úst krizového štábu tvořeného zástupci asociací nemocnic, pacientů a odborů.
Od ledna 2013 je odsouzeno v České republice celkem 8 nemocnic k zániku bez náhrady a dvanácti dalším bude smlouva prodloužena pouze na překlenovací období, ve 108 nemocnicích bude dále zrušeno jedno a více oddělení. Například v Libereckém kraji se jedná o nemocnici v Tanvaldě. Dále o Paďochovu nemocnici v Turnově a dalších 17 nemocnic v ČR má dostat pouze omezené smlouvy na dva až tři roky pro některá klíčová oddělení, což je pro další rozvoj naprosto kritické. Oproti tomu ale nemocnice v Semilech má uzavřít dlouhodobou smlouvu, přičemž nejen odborníci ví, že tato nemocnice má mnohem horší jak personální, tak přístrojové vybavení a menší spádovou oblast. Okamžitě se zde vyrojily spekulace o Janu Farském, který je jednak ve správní radě VZP a zároveň starostou Semil a poslancem klubu TOP 09, kterým je zároveň i ministr Heger (TOP 09 a starostové).
V Mariánských Lázních nemocnice zkrachovala, jelikož zcela zkrachoval projekt nemocnice nikoliv pro lidi, ale pro elitářské pacienty. Vláda a VZP se pokoušeli zrušit gynekologické oddělení nemocnice v Rokycanech s odůvodněním, že se zde rodí málo dětí. Myslím si, že i člověk nevzdělaný ve zdravotnictví si dobře uvědomí, že gynekologie není jen o porodech a že i při tak významné události, jako je příchod nových občánků na svět musí fungovat dostupnost zdravotní péče, ostatně zaručená ústavou. A mimochodem, to ještě naši vlivní pomýšlej na zrušení nemocnice ve Stodě, jakoby nestačilo, že už dokonale nechali zničit miliónové hodnoty v nemocnici v Plané na Tachovsku.
Netransparentní postup, s jakým dochází k omezení a rušení nemocnic nejen v Karlovarském, Libereckém a možná i Plzeňském kraji je pro občany tohoto státu zcela likvidační. Je třeba Proč se nezveřejní zcela transparentně smlouvy mezi nemocnicemi a pojišťovnami, a politici se tak vyhnou možnému podezření z politických tlaků a také zapojit zástupce odborného personálu, pacientů a místní samosprávy, kteří by se na rozhodování o zachování, nebo naopak rušení některých nemocnic měly také podílet. Teprve poté je možné koncepčně, transparentně a veřejně rozhodnout o tom, kde a co se má případně zrušit. Podle mého názoru se totiž nemusí rušit ani jedna nemocnice.
Na jednu stranu zde máme naprosto nezodpovědný výběr vedení pojišťovny a kauzy typu IZIP, na druhou stranu se dozvídáme, že kvůli nedostatku finančních prostředků se musí od příštího ledna rušit některé nemocnice. Pojišťovny se neobtěžovaly s nemocnicemi vyjednávat, jen direktivně oznamují. Vzhledem k tomu, že do konce roku zbývá méně než měsíc, nezbývá nemocnicím už velký prostor k vyjednávání. Pojišťovny postavily nemocnice bez jakékoliv diskuze před, pro některé z nich, likvidační řešení.

Co s vojenským prostorem Brdy? Lidé místo radaru!
12. Prosinec 2012

Co tedy s Brdy? Podle mne bude prospěšné, jak pro přírodu, tak i pro občany, jenž byli vyhnáni z Brd německými nacisty a potom českými komunisty, když se v Brdech obnoví zaniklé obce a lidé budou v tomto pásmu žít v symbióze s přírodou. Uzavřít Brdy lidem je totiž dle mého názoru stejný nesmysl, jako zde umísťovat radar, který by narušil bipolární mezinárodní vztahy!

V roce 1927 byla v okolních lesích obce Skořice a Trokavec (okres Rokycany) vybudována střelnice převážně pro nepřímou dělostřeleckou střelbu. Rozloha střelnice je podle historických pramenů uváděna 18 - 20 tisících hektarů. V roce 1941 byly obce Kolvín, Padrť, Záběhlá (a řada dalších) vystěhovány. Stavební objekty však nebyly organizovaně ničeny.

V těsné blízkosti obce Kolvín byl vybudován koncentrační tábor, který však nebyl využit pro původní účel v důsledku lesní kalamity (způsobené vichřicí), ale byl využit jako ubytovna pro totálně nasazené v době války. Počet pracovníků se pohyboval mezi 5 - 6 tisíci lidmi. Těžbu polomů prováděla firma Fischer a zpracování dřeva na třech pilách v nedalekém městě Mirošov a dopravu řeziva do Německa zajišťovala firma Roschop. Celkem bylo vytěženo 1,5 miliónů metrů krychlových.
Po skončení 2. světové války velikost škod stanovila komise Fondu národní obnovy. Navrátilci vrátili všechny peníze, které obdrželi od Němců s tím, že válečné škody budou proplaceny později. Při měnové reformě byly ovšem peníze za válečné škody převedeny na vázané vklady a o několik let později (1950) bylo oznámeno, že s ohledem na stoupající životní úroveň nebudou válečné škody propláceny vůbec. V roce 1952 byly nemovitosti zestátněny, a teprve následně byla sjednávána jakási „pofidérní“ náhrada.

A jaké obce zmizely z mapy? Obec Padrť, která byla založena v roce 1565. Důvodem založení bylo železářství - dvě vysoké pece, čtyři hutě a pět hamrů. V roce 1896 měla obec 529 obyvatel, v roce 1952 už jenom 145.

Obec Kolvín (dnes existující v menším rozsahu) byla založena ve 14. století jako obec zemědělská. V roce 1921 měla obec 396 obyvatel, v roce 1952 jen 128.

Obec Záběhlá byla založena v roce 1730, šlo o poslední kolonizaci v Čechách. Hlavním důvodem založení obce bylo posílit pracovní sílu do okolních lesů. V roce 1939 měla obec 447 obyvatel, v roce 1952 jen 216.

I v dnešní době dochází k likvidaci celých obcí, například na místech těžby uhlí. Vyvlastnění ve veřejném zájmu je sice pro liberála nepřípustná myšlenka, nicméně když k němu dojde, měl by stát odpovídajícím způsobem nahradit vlastníkům škody. I když je jasné, že např. citová újma se finančně ohodnotit nedá. To se v případě likvidace bývalých obcí ve VVP Brdy nestalo. Nejdřív přišli Němci, pak komunisti. Ti dokonce nedodržovali ani svoje vlastní zákony. Nás ostatní, kteří během putování Brdy narazili na zbytky zídek a sadů zaniklých obcí, zajímá spíše než férové odškodnění obětí historie těchto obcí. V Brdské krajině se uměle vytvořila „krajina bez lidí“. Každého citově založeného člověka, stojí-li na hrázi Padrti a přemýšlí, že kousek odsud stála škola, hostinec a žili zde lidé. Proč by k tomu nemohlo dojít nyní, až se Vojenský výcvikový prostor Brdy z majetku ministerstva obrany vrátí lidem této země.

zdroj: www.agrarnistrana.cz, www.nestranici.org

Spotřebitelé šetří, ekonomika se propadá
12. Prosinec 2012

Čeští spotřebitelé šetří a mnohdy i proto, že zadluženost našich domácností stoupla na historické maximum. Navíc, řada českých, moravských a slezských středně velkých podniků, které se potýkají s existenčními problémy, asi příliš nepřivítají příval zahraniční konkurence a budou muset začít propouštět. Přitom podle údajů českého statistického úřadu (dále jen ČSÚ) bylo v září v ČR registrováno 8,5 procenta nezaměstnaných - se stále narůstajícím trendem. Výkon ekonomiky v ČR poklesl ve třetím čtvrtletí o 20 miliard českých korun oproti výkonu české ekonomiky ve stejném období roku minulého. Začal růst vývoz a české firmy se kvůli poklesu spotřeby na českém trhu začaly více orientovat na trhy zahraniční. Pozitivum recese je bezesporu v tom, že se letos minimálně o 8 procent zvýšil vývoz českých komodit. Negativem pak fakt, že jsme se nedokázali dostat na perspektivní a velké trhy, zatímco například maďarští a polští vývozci byli v tomto směru mnohem úspěšnější.
Nejhorší zprávou pro české občany, ekonomickou výkonnost země je meziroční pokles HDP o více jak 1,5 procenta, což znamená, že poklesly příjmy firem zaměstnávající občany této země. O deset procent kleslo v září stavebnictví. O 7,1 procenta poklesl v září tohoto roku průmysl a dokonce i dlouhodobě rostoucí zisky z automobilového průmyslu zaklopýtaly, bohužel jen v Evropě, jelikož celosvětová produkce aut naopak roste. Co to znamená v praxi. Lidé v ČR šetří a to i přesto, že hypotéky jsou na historickém minimu a mají dále klesat. Řada našich firem se bojí investovat, a tak na náš trh vtrhnou globální řetězce. Přiznám se, že nejsem příznivcem globalizace, ale jak ji zastavit a zachránit střední podnikatelský stav v ČR, nedokážou ani marxisté ba ani konzervativci. Ostatně, podívejte se na Čínu, Jižní Afriku, Zimbabwe či Velkou Británii nebo Lichtenštejnsko a přesvědčíte se o tom, že zásahy do fiskální politiky států či Evropské unie můžete dopady globalizace zmírnit, nikoliv ji ale zastavit.
Co vlastně drží českou ekonomiku nad vodou? Budete se divit, ale je to česká koruna. Přestože Česká národní banka (dále jen ČNB) snížila úrokové sazby a díky výrazným intervencím právě ČNB.podražila česká koruna vůči euru, nad čím exportéři jásají a spotřebitelé i cestovatelé „nadávají“. Otázkou zůstává, zda byla tato intervence nutná, jelikož čeští exportéři nemají na perspektivních trzích prakticky co nabídnout.
Evropská unie se propadá, a to jak ekonomicky, tak i morálně, Španělsko, Portugalsko a Kypr žádá Evropskou komisi o finanční pomoc pro svoje banky. Řecko se topí v dluhové krizi a platí neuvěřitelnou daň za to, že zkreslilo údaje o výkonu své ekonomiky, aby uspěchalo vstup do eurozóny. Ostatně, cenu za tuto „Řeckou lež“ platí celá Evropa – Slovensko muselo dvakrát asanovat banky a v zemi se zvýšilo sociální napětí, nadějně se vyvíjející ekonomiky Irska, Estonska a Slovinska musela přijmout drastická opatření v úsporách energie, lidských zdrojů i pohonných hmot.
Česká republika se i přes velká opatření týkajících se především těch sociálně slabých a lidí s nižšími příjmy, ocitla ve zprávě Evropské komise jako problémová země, jejíž ekonomický trend je ze všech zemí neplatících eurem úplně nejhorší. Obnovení růstu ekonomiky si řada našich politiků, komentátorů a ekonomů představuje úplně jinak.
Faktem zůstává, že za dva roky by se světovým ekonomickým hegemonem měla stát Indie a předhonit tak i Japonsko či Čínu, která je největším věřitelem hegemona politického - USA. A co česká ekonomika? I pád na dno se dá zastavit!
Můj názor: Zastavme politiku zvyšování daní, růstu spotřebních cen. Naši diplomaté a obchodní zástupci v zemích, kde se rozbíhají perspektivní trhy, nechť začnou neprodleně jednat o vstupu našich vývozců na tyto trhy. Obnovme sociální bydlení a výstavbu bytů cenově dostupnějších středním vrstvám. Prostě nedělejme politiku a ekonomiku jen pro horních deset tisíc, ale pro deset miliónů. Ne, nemylte se, to nejsou socialistické myšlenky, to jsou myšlenky selského zdravého rozumu, které například za první Československé republiky hlásala jedna z nejpravicovějších stran – Agrární strana či levostředoví Národní socialisté. Je to prostě politika pro lidi, ekonomika pro podnikatele i jejich spotřebitele. Nepodléhejme přitom laciným receptům z dílny marxistických schizofreniků, že je potřeba zatočit s kapitálem, ba ani chemiků předělaných na ekonomy, že „Co jsme si prožrali, musíme nyní ušetřit“. Obojí je hloupost. Zájmy podnikatelské a spotřebitelské obce nemusí být v nesouladu, jak se nám snaží někteří pseudoekonomové namluvit. Ba naopak, spokojenost zaměstnavatelů by měla vést ke spokojenosti zaměstnanců a tedy všech občanů. Ne, to nejsou citace z neoliberálních, nemarxistických či post konzervativních hodnot. To je docela obyčejný názor člověka, který si uvědomil, že dějiny se vyvíjí, neztrácí přitom historickou paměť a věří ve shodu lidí, kteří to s naší zemí myslí dobře.
A na závěr ještě jednu dobrou zprávu – oficiální rada soudobých Mayů odvolala zprávu o konci světa. A tak nyní všichni můžeme přijmout svoji historickou odpovědnost za to, že této zemi nepřivodíme konec i bez Mayského kalendáře!

zdroje: ČSÚ, ČNB. EU.eu, www.agrarnistrana.cz

TOP 09 a starostové mluví o obnově venkova, ale skutek utekl
12. Prosinec 2012

Vyžadování pomoci kraje a státu je na místě tam, kde vlastní prostředky nemohou, například z důvodů nespravedlivého určení daní nebo nastavení evropských či národních programů, dostačovat. Od krajů musí zastupitelé obcí vyžadovat, aby současně nastavený daňový a dotační systém a jeho důsledky ve vztahu k venkovu průběžně vyhodnocovaly a svou podporu zaměřily na oblasti, které nemohou obce samy řešit a evropská nebo národní podpora je nedostatečná. Za nejvhodnější formu podpory považuji další navyšování finančních prostředků pro krajské programy obnovy venkova při jejich věcném přizpůsobení aktuálním národním a konkrétním krajským podmínkám.

V konkurenčním prostředí má zvláštní význam specializace, a to nejen specializace výroby, ale i zaměření regionu, v místních produktech nebo specializace a vyniknutí v oblasti sportu zábavy, rekreace nebo turistického ruchu, které mohou na místo či region upozornit, posilovat jeho sebevědomí a třeba i nepřímo vést k jeho prosperitě.
Duchovní obnova venkova a rozvoj společenského života v obcích jsou základem a předpokladem úspěšné obnovy vesnice a rozvoje venkova jako celku. Proto Spolek uvítá každou podporu krajů, zaměřenou tímto směrem. Venkov v ČR by měl také vyžadovat krajskou podporu také v oblasti rodinné politiky, prohlubování povědomí pospolitosti a aktivní účasti obyvatel na místních a regionálních tradicích. I když hlavní tíha tohoto úkolu spočívá na obcích, nelze se při realizaci řady konkrétních akcí nebo opatření, zejména v sociální oblasti, obejít bez porozumění a vstřícnosti krajů.

Venkov jistě přivítá každou podporu krajů, týkající se projektů pro děti a mládež a venkovských školských zařízení. Tam, kde dosud taková forma podpory neexistuje nebo je málo rozvinutá, nabídne vhodné formy a příklady úspěšných projektů.
Venkov právem solidární chování krajských zastupitelů a větších měst k venkovu, které umožní jeho pozitivní rozvoj i při současném, pro něj nepříznivém nastavení rozpočtového určení daní. S ohledem na minoritu venkovského obyvatelstva a tomu odpovídající malý počet krajských zastupitelů z venkova by to bez této solidarity ani nebylo možné.

V souladu s principem subsidiarity je nesporné, že za rozvoj venkova musí odpovídat především obce a regiony. Proto ruku v ruce s posilováním jejich podílu na daních musí jít navyšování jejich finanční spoluúčasti na dotovaných projektech. To povede ke zvyšování odpovědnosti za výběr projektů v rámci demokratických systémů místní samosprávy, ke zmenšení rozsahu administrativně náročného posuzování projektů nadřízenými úřady a ve svých důsledcích ke snížení rizika korupce. Venkov a jeho obyvatelstvo by měly nést také spoluodpovědnost za péči o kulturní krajinu.
Prosperita venkova je založena především na ochotě obyvatel žít na venkově. Ta je daleko více odvislá od možností zaměstnání a přijatelné dopravní obslužnosti, než například od stavu technické infrastruktury. Je třeba vyhledávat, vytvářet a využívat příležitosti pro zvýšení zaměstnanosti přímo ve venkovských obcích. Předpokladem prosperity je také rozvoj vzdělanosti. Je proto na krajské samosprávě zachování venkovských škol a možností jejich širšího působení v rámci tzv. „komunitních škol“. Každý rozvoj potřebuje inovaci. V rozvoji venkova hraje zvláště významnou úlohu rozvoj informačních technologií a péče o životním prostředí. Věřím, že takové projekty existují, ale bohužel většinou „jen“ na papíře.

zdroje: www.agrarnistrana.cz, www.zapadocesi.info

»  Běží na: eBlog.cz   »  Šablona: Ahren Ahimsa