»
S
I
D
E
B
A
R
«
Šéf hmotných rezerv: ČR hrozí kvůli naftě v Německu škoda 1,5 mld. Kč
15. Únor 2015

Česko by kvůli sporu o naftu uskladněnou v německých zásobnících společnosti Viktoriagruppe mohlo přijít až o 1,5 miliardy korun, řekl v dnešním pořadu ČT Otázky Václava Moravce předseda Státní správy hmotných rezerv (SSHR) Pavel Švagr. Jen hodnota nafty uskladněné v německém Krailingu podle něj dosahuje jedné miliardy korun. Spor o její vlastnictví začal poté, co s firmou bylo zahájeno insolvenční řízení a předběžný insolvenční správce ve svém lednovém rozhodnutí neuznal, že nafta je českého státu.

“Škodu musíme rozdělit do dvou částí. Jednak je to nafta, která je umístěná ve skladu v Krailingu. Tam, když přepočteme evidenční stav na skladové ceny, se bavíme zhruba o jedné miliardě korun. K tomu musíme započítat pohledávky, které budeme uplatňovat po firmě Viktoriagruppe za nezaplacené faktury. Ty jsou v tuto chvíli někde v řádu 200 milionů korun,” uvedl v ČT Švagr.

Podle něj další pohledávky zhruba za deset až 20 milionů eur (276,4 až 552,8 milionu korun) budou uplatňovat také celní a daňové úřady. “Jde o katastrofický scénář. Ale nepředpokládám, že ten výsledek bude v tomto řádu,” dodal šéf SSHR Švagr.

Minulý týden se setkal s německým insolvečním správcem, kterému se snažil doložit vlastnictví nafty. Předložil mu faktury, doklady o koupi nafty za peníze daňových poplatníků, platby z běžného účtu na účet Viktoriagruppe i naskladňovací dokumenty orazítkované a podepsané zástupci Viktoriagruppe. Přesto podle Švagra insolvenční správce trvá na předběžném stanovisku odmítající uznat vlastnictví nafty ve prospěch SSHR.

“Insolvenční správce mi také sdělil, že nemá dostatek podkladů především od české části firmy Viktoriagruppe. Vyznělo to pro mě tak, že česká část nedostatečně dobře spolupracuje,” podotkl Švagr.

Problém s českou naftou v Německu řeší i premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD), který v pátek při jednání s německým velvyslancem v ČR Arndtem Freytagem von Loringhovenem požádal německé úřady o spolupráci při zajištění převozu ropy ze zásobníků společnosti Viktoriagruppe. Kritizoval také předchozí vlády za rozhodnutí umístit část státních hmotných rezerv mimo české území.

Ve skladu firmy v bavorském Kraillingu má stát uloženu naftu, která by pokryla zhruba dvoudenní spotřebu státu. Podle Švagra je tato nafta jedinými státními hmotnými rezervami, které jsou uskladněny za hranicemi. Celkem Česko skladuje zásoby nafty na 95 dnů.

Česko může mít část zásob nafty uskladněnou v Německu na základě dodatku smlouvy o skladování specifických zásob z roku 2004, který v roce 2010 uzavřela SSHR. Správa tehdy argumentovala například tím, že stát uskladněním části zásob nafty v Německu ušetří desítky milionů korun. Švagr v minulosti několikrát uvedl, že předchozí vedení správy ale neodhadlo všechna potenciální rizika, která z kontraktu vyplývala.

Předběžný insolvenční správce argumentoval při svém lednovém rozhodnutí například tím, že v roce 2010 byla při převozu české nafty do Německa smíchána česká nafta s naftou firmy Viktoriagruppe. Správce také tvrdil, že smluvní vztah mezi SSHR a firmou neodpovídá německým právním předpisům. Na začátku tohoto týdne oznámil mluvčí správy hmotných rezerv Jakub Linka, že okresní soud v německém městě Weilheim in Oberbayern zahájil s firmou insolvenční řízení. Dodal, že všichni věřitelé mají do 16. března čas přihlásit své pohledávky. Tento krok učiní i Státní správa hmotných rezerv.

Správa státních hmotných rezerv (SSHR) se snaží změnit smlouvy s firmami tak, aby byly pro stát výhodnější. Otevírá hlavně smlouvy na dobu neurčitou. V dnešním pořadu ČT Otázky Václava Moravce to řekl předseda Státní správy hmotných rezerv (SSHR) Pavel Švagr. Dodal, že zdědil ve funkci samé kostlivce.

Problém je s miliony litry nafty uskladněné v německých zásobnících společnosti Viktoriagruppe, která spadla do insolvenčního řízení a insolvenční správce zpochybňuje, že nafta patří Česku. Hrozící škoda přesahuje 1,5 miliardy korun. Dále je tu soudní spor se společností Lukoil Aviation Czech vedené poradcem prezidenta Martinem Nejedlým kvůli pokutě 27,5 milionu korun za podivnou obměnu zásob leteckého petroleje. Nevýhodné pro stát jsou smlouvy se společnostmi ze skupiny Agrofert o uskladnění strategicky důležitých potravin. Špatná je podle Švagra i zakázka na uskladnění desítek tun másla bez výběrového řízení.

“Od momentu, kdy jsem na správu nastoupil, řeším samé kostlivce. Jako první jsem dal soudní podání směrem k firmě Lukoil,” prohlásil Švagr, jenž v čele SSHR loni v únoru nahradil Ondreje Páleníka. Trestní oznámení podal také v případu Viktoriagruppe.

Kromě šéfa se změnili ředitelé jednotlivých sekcí. “Procházíme minovým polem. V zásadě celé vedení správy je nové. Předpokládám, že další personální změny budou pokračovat,” naznačil další kroky Švagr.

Kromě personálních změn se změnil také přístup správy ke smluvním závazkům. Všechny nové smlouvy s takzvanými ochraňovateli, tedy těmi, kdo strategické zásoby skladují, prý správa nově uzavírá pouze na dobu určitou. “Nemůže se stát, že bych zdědil smlouvu na dobu neurčitou, která obsahuje 44 dodatků. Nebo aby máslo, které máme v našich zásobách, prakticky nebylo nikdy vysoutěženo,” uvedl Švagr.

Nové vedení správy už také zahájilo jednání s partnery se smlouvami na dobu neurčitou. “Otevíráme je a chci, aby se výrazně vylepšily. Protože je řada věcí, které jsou v těch smlouvách podle mého názoru jednoznačně špatně pojaty,” řekl šéf správy rezerv. Jako příklad uvedl nejasně specifikované okolnosti dostupnosti zásob.

Správa státních hmotných rezerv schraňuje různé komodity pro případ krizových stavů, jako jsou například záplavy, válečné konflikty či zastavení dodávek klíčových surovin. Ve vlastních či pronajímaných skladech drží zásobu například ropy, leteckého petroleje, potravin či léků. Nouzové zásoby ropy pokryjí spotřebu celého státu na více než 90 dnů, zásoby obilí musí vydržet na měsíc a požadované zásoby potravin mají nahradit třídenní spotřebu. Zásoby průmyslových surovin, například neželezných kovů, jsou většinou tříměsíční. Dodavatelé mají povinnost zásoby pravidelně obměňovat tak, aby byly čerstvé.

www.prokupek.biz

V penzijních fondech spoří o 172.000 lidí méně než před rokem
15. Únor 2015

U penzijních společností spořilo na konci minulého roku 4,87 milionu účastníků, což bylo o 172.000 méně než na konci roku 2013. Počet klientů v transformovaných fondech klesl o 312.000 na 4,56 milionu, ve fondech účastnických naopak stoupl o 138.000 na 229.000. ČTK o tom informovala Asociace penzijních společností ČR.

“I ve čtvrtém čtvrtletí 2014 pokračoval pokles účastníků ve třetím pilíři, mezikvartálně ubylo téměř 45.000 účastníků. Na vině je především vysoká regulace distribuce třetího pilíře, kdy prodejci nejsou dostatečně motivování produkt prodávat,” uvedl prezident asociace Vladimír Bezděk.

Z vývoje počtu účastníků je tak patrný pokračující pokles počtu účastníků penzijního připojištění v transformovaných fondech, které jsou uzavřeny a nové účastníky již nepřijímají. Nárůst účastníků v nových typech fondů, zejména účastnických v doplňkovém penzijním spoření, zatím nestačil vyrovnat celkový úbytek. Další přírůstek účastníků nelze očekávat ani v důchodových fondech, které z rozhodnutí vlády směřují ke zrušení. Vzhledem k neperspektivní budoucnosti produktu počet účastníků v těchto fondech takzvaného druhého pilíře v roce 2014 stagnoval na úrovni 83 000.

Penzijní společnosti koncem roku spravovaly ve svých fondech peníze účastníků za celkem 318,6 miliardy Kč (z toho v transformovaných fondech 312,1 miliardy Kč, v účastnických fondech 4,8 miliardy Kč a v důchodových fondech 1,7 miliardy. Kč). Proti konci roku 2013 vzrostl celkový objem spravovaných prostředků o 36,3 miliardy Kč, tedy o 12,8 procenta.

Příspěvek zaměstnavatele pobíralo ke svému penzijnímu připojištění nebo doplňkovému penzijnímu spoření 953.000 účastníků, tedy pětina z celkového počtu. Průměrný příspěvek zaměstnavatele na penzijní připojištění činil 735 Kč měsíčně a na doplňkové penzijní spoření 859 Kč měsíčně.

Skladbu majetku v transformovaných fondech tvořily z 88,9 procenta dluhopisy, 8,5 procenta bylo umístěno na peněžním trhu, 1,5 procenta v akciích a podílových listech, v ostatních investicích bylo 1,1 procenta.

Celkový kumulovaný zisk fondů penzijních společností dosáhl loni 4,415 miliardy Kč, když 99 procent zisku zatím vytvořily vzhledem k poměru objemu spravovaného majetku transformované fond. Výsledky hospodaření dosažené v roce 2014 v zásadě předpokládají, že fondy penzijních společností svými výnosy převýší inflaci. Ta činila loni 0,4 procenta.

Do systému dobrovolného penzijního připojištění je nyní zapojeno přes 70 procent práceschopné populace. Občané se mohou prostřednictvím penzijních fondů připojistit za finančního přispění státu od roku 1994.

Nové smlouvy o penzijním připojištění bylo možné uzavírat do 30. listopadu 2012. Od ledna 2013 je možné uzavírat pouze smlouvy o doplňkovém penzijním spoření. To je jiné především v nutnosti výběru investiční strategie. Nové fondy už také neručí za to, aby případný prodělek nesnížil úspory klienta, a nebudou ani vyplácet polovinu naspořených peněz po 15 letech. Naopak nabízí možné vyšší zhodnocení.

www.prokupek.biz

ING: Pětina Čechů má tajný účet, o kterém jejich partner neví
15. Únor 2015

Třetina Čechů považuje za normální, že mezi sebou partneři mají tajemství týkající se financí. Ta se mohou týkat tajného účtu, který přiznala téměř pětina dotazovaných Čechů, nebo nějakého nákupu, o kterém partner neví. Alespoň jeden takový nákup ‘na zapřenou’ za loňský rok přiznala čtvrtina zadaných Čechů. Vyplývá to z mezinárodního průzkumu ING.

Na 31 procent Evropanů žijících v manželství nebo v partnerském svazku si myslí, že je normální mít před partnerem nějaké tajemství týkající se financí. Češi se v tomto ohledu se 33 procenty řadí k evropskému průměru. Maximální otevřenost a upřímnost vyznávají Nizozemci, mezi nimiž považuje utajování peněžních záležitostí za běžné jen 13 procent dotázaných, naopak nejbenevolentnějším národem jsou Francouzi (42 procent).

“Pro vlastnictví tajného účtu může existovat dobrý důvod, například spoření na tajné plány do budoucna, na snubní prsten nebo exotickou dovolenou, kterou chce střadatel svého partnera překvapit. Na druhou stranu to může být signálem neochoty řešit se svým protějškem osobní finance, což je ve většině evropských kultur vnímáno negativně,” uvedl ředitel retailového bankovnictví ING Bank Libor Vaníček.

Pravděpodobnější se podle něj jeví hypotéza, že tajnými finančními úsporami partneři posilují svůj pocit nezávislosti, což platí především pro mladší generaci Evropanů. Podle průzkumu totiž finanční tajnůstkaření v partnerství s věkem klesá a u osob nad 55 let je proti nejmladší generaci na polovičních hodnotách.

Celkem 17 procent Evropanů přiznalo, že mají tajný bankovní nebo spořicí účet, o kterém jejich partner neví. V Česku se k tajnému účtu přiznala dokonce téměř pětina zadaných respondentů, v Rakousku téměř čtvrtina a v Turecku až 28 procent osob.

Obdobně jsou na tom Evropané i při nákupech ‘na zapřenou’. Pětina z nich si v minulém roce koupila nějakou věc a tento výdaj před partnerem zatajila. V ČR si tajný nákup dopřála dokonce více než čtvrtina (26 procent) dotázaných žijících v partnerském svazku. Větší tajnůstkáři jsou už jen obyvatelé Turecka (27 procent) a Rumunska (31 procent). Na druhém pólu stojí Nizozemci, kde v loňském roce před partnerem zatajilo nějaký výdaj jen sedm procent lidí.

Téměř čtvrtina Čechů by se cítila trapně, pokud by si musela půjčit peníze v bance. Pokud by šlo o půjčku od rodiny a známých, trapně by se cítila dokonce více než polovina dotázaných (57 procent). Rozpaky při půjčce v bance by cítilo 38 procent Evropanů, při půjčce od přátel či rodiny pak téměř dvojnásobek (74 procent).

“Je přirozené, že v případě finančního závazku vůči rodině a známým bychom pociťovali stud ve větší míře než v případě bankovní instituce. Potřebu půjčit si peníze má řada lidí spojenu s pocitem, že v nějakém ohledu zklamali, protože nedokážou daný závazek sami financovat. Proto je pro lidi přirozeně snazší a méně stresující vytvořit si závazek u anonymní společnosti, jakou je banka,” upozornil Vaníček.

Průzkum uskutečnila agentura Ipsos na přelomu října a listopadu 2014 ve 13 zemích Evropy na vzorku 12.743 lidí.

www.vaclavprokupek-news.cz

Zámek Manětín nabídl mimořádné prohlídky zájemcům o svatbu
15. Únor 2015

Manětín (Plzeňsko) - Mimořádné prohlídky prostor, kde se pořádají svatební obřady, uspořádal dnes pro snoubence státní zámek Manětín na Plzeňsku. Památka, považovaná za jednu z barokních perel regionu, pořádá snoubenecké prohlídky pátým rokem. Ročně se na zámku nebo v jeho parku koná kolem dvaceti svateb od komorních obřadů až po veselky se 120 hosty, řekla dnes ČTK průvodkyně Eva Kováříková.
foto

Mimořádné prohlídky připravil na 14. února státní zámek Manětín na Plzeňsku pro snoubenecké páry, které hledají místo k uspořádání svatby. Kromě slavnostně vyzdobených prostor byly k vidění svatební šaty, umělecké šperky a svatební květinové vazby. ČTK Němeček Pavel

Na dnešní prohlídky se přihlásily desítky lidí. Byly mezi nimi páry, které se už pro Manětín rozhodly dřív a chtěly si prostory a nabídku služeb prohlédnout, ale i snoubenci, kteří teprve to pravé místo pro svoji svatbu hledali. “Ohlásili se nám dokonce manželé, kteří se na Manětíně brali v únoru 2000 a chtěli se na místo své svatby vrátit,” řekla Kováříková. Kromě prohlídky interiéru a zahrady a informací o celém svatebním servisu se návštěvníci mohli inspirovat ukázkou práce šperkařů, představením svatebních šatů či kytic. Za svatbu na zámku nebo v zahradě účtuje památka 7260 korun, pro manětínské obyvatele je cena poloviční.

Mimořádné prohlídky připravil na 14. února státní zámek Manětín (na snímku) na Plzeňsku pro snoubenecké páry, které hledají místo k uspořádání svatby. Kromě slavnostně vyzdobených prostor byly k vidění svatební šaty, umělecké šperky a svatební květinové vazby.

Právě zima bývá období, kdy se snoubenci připravují letní svatbu a často se ptají na možnosti uzavření sňatku. Z památek spravovaných v Plzeňském kraji Národním památkovým ústavem (NPÚ) patří mezi svatebčany k nejoblíbenějším zámek Kozel u Plzně, hrad a zámek Velhartice na Klatovsku a Horšovský Týn na Domažlicku, řekla mluvčí regionálního pracoviště NPÚ Jitka Skořepová. Loni se na deseti památkách konalo 214 svateb, o rok dřív jich bylo 209. V Plzeňském kraji se v roce 2013 podle Českého statistického úřadu konalo 2367 sňatků - nejméně za posledních deset let. Počet sňatků stále klesá a posunuje se věk snoubenců. Průměrný věk ženicha při sňatku byl předloni v Plzeňském kraji 35,7 roku a nevěsty 32,6 let.

Ne vždy mohou kasteláni vyjít vstříc přáním snoubenců v termínu svatby. Záleží také na matrice příslušného úřadu, zda vyhoví všem vybraným termínům svatebčanů. “Tady je matrika velmi vstřícná a velmi ochotná,” řekla Kováříková. Na manětínském zámku pracuje od roku 2000 a za tu dobu prý asistovala u zhruba 700 svatebních obřadů. Většina sňatků se uzavírá ve velkém sále, kam se vejde až 88 sedících hostů. Méně obřadů se pak koná v zámecké zahradě nebo v parku na místě, které si snoubenci vyberou.

Loni mohli návštěvníci poprvé vidět restaurovanou velkou nástropní fresku, od letošní návštěvnické sezony se poprvé představí také loni restaurované nástěnné malby u schodiště.

Počty svatebních obřadů na památkách ve správě NPÚ v Plzeňském kraji:
Objekt Počet svatebních obřadů 2013 Počet svatebních obřadů 2014
Červené Poříčí 0 3
Gutštejn 2 0
Horšovský Týn 18 34
Kladruby 17 15
Kozel 43 41
Manětín 18 16
Nebílovy 6 11
Plasy 25 33
Rabí 20 14
Švihov 19 8
Velhartice 41 39
Celkem 209 214

Zdroj: NPÚ

»  Běží na: eBlog.cz   »  Šablona: Ahren Ahimsa