»
S
I
D
E
B
A
R
«
Brusel Students Kurier: Jak se pozná pivař
22. Srpen 2011

Američan Andrew Stroehlein je poměrně nenápadný chlapík s vizáží intelektuála, do něhož by asi nikdo neřekl, že jeho největším koníčkem je pití piva, zvláště pak toho belgického. Když bruselský mluvčí neziskové organizace International Crisis Group oslavil čtyřicetiny, vytyčil si nezvyklý úkol. Ochutnat 40 belgických piv za 40 dní.
Vyrobeno v Belgii
Nezvyklá mise nyní třiačtyřicetiletého rodáka z amerického Morristownu v New Jersey natolik uchvátila, že se rozhodl ochutnat všechna piva s nálepkou Made in Belgium. Jde ovšem o běh na dlouhou trať, belgických piv je zhruba 800. “Je to úkol na deset let, mám to naplánováno od mých 40 do 50 let,” svěřil se před časem deníku Wall Street Journal.
Po třech letech usilovného pití piva se Stroehlein přiblížil k pivu s číslem 400, které by měl touto dobou ochutnávat někde v New Yorku. “Mělo by to být něco belgického a zároveň amerického. Něco jako Ommegang,” upozorňuje na skutečnost, že belgický pivovar Ommegang vyrábí svá piva v americkém Cooperstownu v notné vzdálenosti od své domoviny.
‘Hledání piva’
Spojené státy Stroehlein, který na internetu provozuje vlastní stránku, kde hodnotí vypitá piva, za meku převážně zlatavého moku rozhodně nepovažuje. Situace se tam podle něj sice lepší, ale převažují mainstreamová piva jako Bud či Bud Light. S Belgií se ale tamní výroba nedá vůbec srovnat.
“V Belgii musíte cestovat do malých vesniček a měst, protože jinak se k tamním pivům nemáte šanci dostat. Některé malé pivovary vyrábějí jen zanedbatelné množství piva,” rozjímá Stroehlein nad romantikou, kterou pití piva v Belgii přináší. Za největší dobrodružství své mise považuje cestu do kláštera ve Westvleterenu, kde pivo vyrábí jen pár mnichů. “Je to velmi složité, protože ti mniši jsou šílení. Fungují na naprostém opaku jakéhokoliv obchodního modelu. Musíte jim zavolat a oni vám určí čas, kdy máte přijet a kolik zaplatíte,” říká.
Do Westvleterenu Stroehlein zavítal jen jednou a tamní pivo se k jeho nejoblíbenějším neřadí. Favoritů má ale Američan hned několik. “Záleží na ročním období. V zimě to je Achel Brune Extra a v létě Cantillon Gueuze,” dodává. Čeští pivaři by byli zřejmě překvapeni, jak daleko mají obě piva k jejich oblíbeným pivům. V případě prvního jmenovaného jde o krémové skořicové trapistické pivo a druhé je kvasnicové pivo vyráběné pomocí speciálních “divokých” pivovarský kvasnic.
Vedett vede
Achel Brune Extra je ovšem další z řady piv, za nímž je třeba podniknout dobrodružnou výpravu. Vyrábí se v klášteře Achel v severní části Belgie. Při jedné z cest Stroehlein uvízl se svými přáteli na rozbahněném poli. “Půjčovna aut, od níž jsme auto měli, nebyla stavem vozu nijak nadšena, ale přivezli jsme si Brune Extra, takže se to vyplatilo,” pochvaluje si.
Všeobecně oblíbená belgická piva nechávají Stroehleina v klidu. Dojem na něj neudělal ani ceněný Duvel, tedy velmi silné světlé pivo. “Rozhodně to není můj favorit. Je v něm příliš cítit alkohol,” tvrdí. V oblibě má naopak Vedett, který je oblíbený zejména mezi mládeží a má velmi povedené etikety. “Vedett je rozhodně nejlepší belgické pivo plzeňského typu (pilsner) na trhu,” uzavírá.

Líbí se ti tento článek? Přidej ho na Top Články

Komentáře ke článku jsou ukončené.

»  Běží na: eBlog.cz   »  Šablona: Ahren Ahimsa