»
S
I
D
E
B
A
R
«
Historie České televize
12. Září 2011

Pokud chceme hovořit o historii – zrodu České televize, pak zákonitě narazíme na milník roku 1989. Přelom v dějinách České a Slovenské republiky, kdy nekompromisní komunistický režim byl nahrazen systémem demokracie. A právě svobodné vysílání televize je jednou z jejích záruk. Demokratický systém funguje (či by měl fungovat) bez strachu vyjadřovat své názory. Což po letech autoritářského režimu bylo třeba jako sůl.
Obecně vzato se uznávaly tři cíle, které bylo nutno prosadit a udržet. První (a možná i zásadním) bodem byla demonopolizace nejen televizního, ale také rozhlasového vysílání. Právě předchozí komunistický režim využíval média jako hlavní nástroj své moci, prostřednictvím kterého ovlivňoval veřejné mínění, vypouštěl do éteru pouze věci, které „on sám“ uznával za vhodné a potřebné. Demonopolizací se tedy otevřela cesta pro vznik nových a nových televizních a rozhlasových stanic, které byly zpravidla komerčního rázu.
Jako druhý cíl se označila federalizace stávajícího centralistického systému organizace vysílání a za třetí přeměna státní organizace Československého rozhlasu a Československé televize na moderní nezávislé vysílací instituce veřejné služby.

„Bezpochyby nejpodstatnější kapitolou televizní historie v českých zemích je přerod televize ve službách státu v televizi jako službu veřejnosti.“
Jiří Balvín

V polovině roku 1991 se vytvořil jakýsi systém 3 televizí. Jednalo se o Českou televizi a Slovenskou televíziu, jež zároveň přispívaly do federálního programu F1. Ta obstarávala federální zpravodajství včetně mezinárodních styků a občasný běžný program. Snaha udržet federální Československou televizi mimo státní moc však brzy zkrachovala. Česká televize vznikla ke dni 1. ledna 1992 a tato událost byla považována za jakýsi mezník. Od počátku byla prezentována jako služba veřejnosti, což ovšem negují další budoucí kauzy, které se v televizi odehrály.
Zákonem č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ustanovilo Federální shromáždění Českou televizi jakožto nezávislou organizaci na státní moci (hned druhá část tohoto zákona, konkrétně § 4 hovoří o tom, že provozovatelé mají programy vysílat svobodně a nezávisle. Do obsahu je možno zasahovat, ale to jen a pouze tak, jak to upravuje zákon. Informace mají mít objektivní charakter, na jehož základě si divák utvoří vlastní názor). Česká televize se odteď zodpovídá už jen a pouze veřejnosti, a to prostřednictvím Rady ČT.
Formálně vznikla Česká televize k 1.lednu 1992, jako generálního ředitele zvolila Česká národní rada Iva Mathé. Dlouho se debatovalo o okruzích, na nichž může televize vysílat. Nakonec se nám představil program ČT1, ČT2 (česká síť vysílačů zaniklého F1) a kanál ČT3. Zároveň hovoříme o době, kdy se pomalu začíná formovat tzv. duální systém vysílání, který obsahuje jak sféru veřejnoprávní, tak také soukromou. Díky tomu se v roce 1993 na scéně objevuje Premiéra TV. Avšak jak mnozí jazykové tvrdí, pro ČT tato stanice nepředstavovala nijak velké konkurenční riziko. O něm lze hovořit až se zrodem televize Nova roku 1994 pod ochrannou rukou CET 21, CME a České spořitelny. Paradoxně začala vysílat na okruhu, jež ještě den předtím vlastnila právě ČT (ta měla nárok tento vysílací okruh využívat až do doby, než si ho dle usnesení České národní rady převezme nový držitel licence). Televize Nova tedy Českou televizi popostrčila, a díky tomu ČT vstupuje do nového roku 1994 s novým vysílacím schématem, strukturou zpravodajství a novými pořady. Například se nově objevuje Studio 6 – má na starosti ranní vysílání (breakfast TV).
Otázka okruhů se tímto vyřešila, avšak finance byly stále nejisté. Zákon přidělil České televizi dva vysílací okruhy, jejichž provoz se samozřejmě musel nějak financovat. Zprvu hospodařila televize s velkým deficitem, poté se vše obrátilo na druhou stranu, a to jen a pouze po odčerpání rezerv.
Základem financování ČT je televizní poplatek (definuje ho Zákon o rozhlasových a televizních poplatcích č. 252/1994 Sb., ve znění zákona č. 135/1997 Sb.). V roce 1997 byl parlamentem zvýšen z dosavadních 50 Kč na 75 Kč (sazba v roce 2010 je 135Kč). Díky tomuto navýšení se televize mohla více zaměřit (a samozřejmě i finančně podpořit) na vlastní vysílací techniku, ale také i výstavbu a provoz nové budovy na Kavčích horách. Zrekonstruovány byly také studia v Brně a Ostravě. Česká televize vůbec nemusela čerpat dotace ze státního rozpočtu.
Leden 1997 je doba, kdy vypršelo funkční období historicky první Rady ČT (funkční období rady je 5 let). Tomuto kontrolnímu orgánu předsedal astrofyzik Jiří Grygar. Toho nahradil vysokoškolský pedagog Jan Jirák. Navíc se blížil konec šestiletého funkčního období Iva Mathé. Později byl tedy novým generálním ředitelem ČT zvolen Jakub Puchalský, mladý novinář sbírající své znalosti např. v BBC.

Krize v ČT
Dovolím si říct, že „krize v ČT“ je (dle mého názoru) ustálen jako samostatný pojem, něco jako terminus technicus. Vše začalo odvoláním generálního ředitele Dušana Chmelíčka Radou České televize. Do následného výběrového řízení se přihlásilo cca 30 uchazečů. Avšak jeden člen Rady ČT rezignoval, protože nesouhlasil s odvoláním právě Chmelíčka. Novým generálním ředitelem byl vybrán Jiří Hodač. Následně utvořili zaměstnanci ČT krizový tým, který otevřeně a opakovaně vyzýval Hodače k rezignaci (respektive k nepřijmutí funkce ředitele). Dále rezignoval ředitel zpravodajství a Václav Klaus kategoricky odmítá nařčení, že by ODS jakkoli ovlivňovala výběr ředitele České televize.
V této době hrozí České televizi několika miliónová pokuta, která byla stanovená na základě podezření z nevyváženosti a neobjektivnosti zpravodajství právě pod vedením Hodače.
Myslet si, že tato krize byla ryze uvnitř televize a nikterak se nedotkla obyčejného diváka, je hloupost. Diváci měli např. možnost sledovat dvě verze hlavní zpravodajské relace České televize – Události. Jedny pod vedením generálního ředitele Hodače a druhé pod vedením skupinky redaktorů ČT.
Poté, co byla zaměstnanci vyhlášena stávka ČT, zašel Jiří Hodač až tak daleko, že si najal soukromou bezpečnosti službu a takto blokoval vstup zaměstnancům do redakce. Ti proto redakci vůbec neopouštěli, přespávali v ní a zhruba pět tisíc lidí, jež přišli vyjádřit podporu, jim nosilo jídlo a pití. Hodač nakonec po několikadenní hospitalizaci v nemocnici odstoupil, udává se ze zdravotních důvodů. Vedením televize byla pověřena Věra Valterová (viz tabulka) a poté generálním ředitelem Jiří Balvín, který odvolal lidi dosazené Hodačem.

Přehled generálních ředitelů České televize:

Jméno: Nástup do funkce - Opuštění funkce

Ivo Mathé 1. ledna 1992 1. dubna 1998
Jakub Puchalský 1. dubna 1998 31. ledna 2000
Dušan Chmelíček 1. února 2000 21. prosince 2000
Jiří Hodač 22. prosince 2000 11. ledna 2001
Zástupce Věra Valterová 11. ledna 2001 9. února 2001
Jiří Balvín 9. února 2001 27. listopadu 2002
Petr Klimeš 27. listopadu 2002 18. července 2003
Jiří Janeček 19. července 2003 současnost

Použité zdroje

Česká televize. (Prvních) 10 let České televize. 1. vydání. Praha : Trilabit s. r. o., 2002. Desetiletí České televize, s. 372 + přílohy. ISBN 80-85005-37-9.

Rada České televize. Kodex České televize : zásady naplňování veřejné služby v oblasti televizního vysílání. Praha : Admira Studio s. r. o., 2003. 46 s. ISBN 80-85005-46-8.

TABERY, Erik. Vládneme, nerušit : Opoziční smlouva a její dědictví. Vydání druhé. Praha : Respekt Publishing a. s. , 2006. 304 s. ISBN 978-80-903766-3-2.
Asociace televizních organizací – ATO

Líbí se ti tento článek? Přidej ho na Top Články

Komentáře ke článku jsou ukončené.

»  Běží na: eBlog.cz   »  Šablona: Ahren Ahimsa