»
S
I
D
E
B
A
R
«
Maďarský mediální zákon
3. Únor 2012

V oblasti mediální svobody patří v posledních měsících maďarský mediální kontraverzní zákon , který prošel parlamentem v Budapešti 21.12.2010 k těm nejvíce
diskutovaným. Vyjímkou není ani Evropský parlament .Liberální a demokratičtí europoslanci uspořádali setkání,na nějž přizvali eurokomisařku pro digitální agendu
Neelie Kroes. Tématem byla mediální svoboda v Maďarsku.
Komisařka v průběhu vystoupení dala na srozuměnou, že ona a její tým se již zákonem zabývá,zaslala maďarským autoritám dopis,v němž vyjádřila obavy nad tím,že by zmiňovaný zákon nemusel být v souladu s unijními pravidly. Ve stejném duchu hovořil před návštěvou Budapešti v lednu i její šéf, předseda Evropské komise, Barroso. Podle Barrosa je svoboda tisku „posvátná“ a tak by se k ní mělo i přistupovat.

Porušování základních práv
A proč je onen maďarský zákon tolik kritizován? Podle kritiků ze západoevropských států popírá princip vyváženého zpravodajství a značně posiluje pravomoci kontrolních úřadů, které ovládají lidé dosazeni maďarským premiérem Orbánem. Úřad může nařizovat prohlídky v kancelářích médií a uvalovat okamžité pokuty za „nevyvážené zpravodajství“ největší potíž spočívá v tom, že prohřešky jsou podle právních znalců formulovány velmi nejasným způsobem. Západ se proto obává, aby nesloužil vládě jako nástroj pro pronásledování nepohodlných novinářů či členů opozice.
Eurokomisařka Kroes prohlásila, že v případě,že její tým, který nyní maďarský zákon studuje,dospějě k názoru,že Maďarsko porušuje unijní zákony, např. směrnici o audiovizuálních službách z roku 2007,vstoupí do hry další komisařka –Reding,která má v Evropské komisi na starosti oblast spravedlnosti a základních práv.
V Lisabonské smlouvě totiž najdeme článek o závažném a trvalém porušení základních hodnot EU( např. lidská důstojnost,svoboda,demokracie,rovnost,právní stát,respekt k lidským právům..) ze strany člena EU. který lze aktivovat na návrh alespoň třetiny členských států nebo Evropské komise a po obdržení souhlasu Evropského parlamentu. O tom, zda příslušná členská země tyto hodnoty porušuje či je nevinná, rozhodne Evropská rada jednomyslně. Eurokomisařka Kroes je ale pevně přesvědčena o tom, že demokratická země Maďarsko podnikne všechny nezbytné kroky, které zajistí nový mediální zákon a bude plně respektovat jednu ze základních hodnot – svobodu tisku a médií.
Na stránkách evropského tisku , dokonce i maďarského, se ale objevily zprávy o tom,že 194 stránkový dokument,který do Bruselu doručily maďarské úřady,není zcela přesným a úplným překladem kontroverzního zákona.Komisařka Kroes sama prohlásily,že ona,ani její tým překladu nedůvěřuje, a proto požádala o zaslání originálu a překlad a analýzu právního dokumentu si úřad komisařky zařídil sám.

Změna mediálního zákona
Maďarsko nakonec pod tlakem Evropské komise přistoupilo na to, že komisi navrhne změny svého sporného mediálního zákona, který jeho kritici označují za snahu omezit svobodu tisku. Maďaři také upustili od svého původního požadavku, že svou legislativu změní pouze v případě, že si své mediální zákony nechají prošetřit i ostatní státy Unie. I když se podobný požadavek Budapešti může zdát na první pohled jako přehnaný, při bližším pohledu do jednotlivých zemích se ukazuje,že určité opodstatnění mít může.

Svoboda medií v ostatních státech Evropy
Podle organizace Reportéři bez hranic, svoboda médií v Evropě upadá a starý kontinent svou pozici v mezinárodních žebříčcích ztrácí .Podle Indexu svobody tisku se dnes na prvních místech umísťují země jako je Island,Finsko,Švédsko,Norsko, ,Nizozemí a Švýcarsko. Tyto země jsou motorem svobody médií v Evropě. Ale na druhé straně jsou i země na sestupu žebříčku. Například Itálie v tomto žebříčku sousedí s Burkina Faso (49.místo), Bulharsko a Řecko jsou na stejné úrovni jako Benin(70.místo), Česká republika společně s Maďarskem(před přijetím zákona) jsou na 23.místě.

Prvenství Evropy
Podle nevládní organizace Reportéři bez hranic,která Index svobody tisku sestavuje již od roku 2002,Evropa postupně přichází o půdu pod nohama. Na pozoru by se měly mít státy jako Irsko,Belgie a Francie,které v daném žebříčku klesají. Je znepokojivé, že se členské země Evropské Unie v indexu propadají. Pokud se Unie neprobere, riskuje, že příjde o své dominantní postavení v boji za lidská práva. Pokud k tomu dojde,jak potom může přesvědčivě od autoritářských režimů požadovat změny? Proto je nezbytně nutné, aby evropské země své příkladné postavení obnovily.

Francie
O Francii se říká,že je to kolébka lidských práv.Co ale bylo její pýchou,se v roce 2010 otřáslo v jejích základech . Navíc v hodnocení indexu se Francie posunula zpět. Francií cloumal skandál s dědičkou firmy L´Oreál,který ukázal, jakým způsobem politické kruhy zasahovaly do médií. Došlo na odposlouchávané telefony novinářů, vykradené kanceláře,zastrašování zdrojů. Kauza ukázala na propojení politiky a bussinesu. Dědička nelegálně poslala peníze na účet některých členů francouzské vlády i na účet strany UMP prezidenta Sarkozyho. V nejžhavější fázi celé aféry ohlásily tři velké mediální společnosti vloupání do svých kanceláří. Případ skončil obměnami ve vládním kabinetu. D o dvou francouzských televizních kanálů byli do funkce ředitele jmenováni kandidáti Sarkozym. Což podle Reportérů bez hranic byl důvod k obavám. Nejposlouchanější francouzské rádio kompletně změnilo vysílací program a následně propustilo celou řadu renomovaných novinářů. Důvody, které stanice uvedla,však nezněly přesvědčive.Podivné bylo také propuštění populárního francouzského komika a sloupkaře ,který se strefoval do vládních a prezidentských řad.

Německo
Zde se zase potýkáme s problémem,jestli pravidla pro obsazování mediální rady obstojí s pasážemi kontroverzního maďarského zákona, který posiloval vliv politiků na její složení a následnou kontrolu médií a tisku. Podle Asociace německých novinářů by podobné mechanismy v Německu vzniknout nemohly, protože je ústava zakazuje.Přesto jsou někteří zákonodárci ke stavu svobody a tisku v německých mediích poměrně kritičtí,hlavně na lokální úrovni. Německo má duální systém vysílacích služeb – existují jak soukromé, tak veřejnoprávní stanice. Ty jsou financování vládou a jejich povinností je tedy zajistit nezávislé, vyvážené a objektivní vysílání v oblastech zpravodajství, kultury,vzdělání a zábavy.
Soukromé stanice podléhají federálním zákonům a aby mohly začít vysílat,musejí k tomu obdržet licenci. Někteří němečtí europoslanci však varují,jelikož některá ustanovení zákonů jsou srovnatelná s kontraverzním maďarským zákonem. Tvrdí,že pokud dojde k revizi mediálního zákona v Maďarsku,musí k tomu samému dojít i v dalších evropských zemích.

Úprava mediálního zákona
Evropská komise v únoru nakonec s velkou radostí přijala dodatky, kterými maďarská vláda hodlá pozměnit mediální zákon,jenž v zemi platí od začátku roku. Maďarská vláda se rozhodla upravit zákon ve všech čtyřech oblastech,na které eurokomisařka Kroes ,upozornila.Unie potvrdila,že upravená norma nyní splňuje požadavky Směrnice o audiovizuálních mediálních službách a článek 11 Listiny základních práv a svobod EU,který se týká svobody projevu a práv na informace.
A v jakých oblastech tedy zákon upravili?:

1) po mediích se nebude vyžadovat vyvážené zpravodajství (pouze v rozhlase)
2)zahraniční media, jejichž publikem jsou Maďaři, nebudou platit vysoké pokuty za porušování maďarského mediálního zákona
3) zjednoduší pravidla pro registraci medií
4) nebude trestat žádné urážky

Evropská exekutiva se bude touto situací i nadále zabývat a bude bedlivě sledovat, zda maďarské autority dodatky správně implementují a řídí se jimi. Navíc tento nechvalně proslulý mediální zákon negativně poznamenal start maďarského půlročního předsednictví Radě EU.

Skeptická opozice
Přislíbené změny ale nechávají poměrně chladnou maďarskou opozici ,která upozorňuje např. na to, že Evropská komise nemůže mluvit do složení mediální rady,v jejímž pozadí stojí premiér Orbán. Známý rozhlasový moderátor tvrdí, že to jsou sice pozitivní změny,ale stále jen kosmetické. Obecný přístup se stejně nezmění, media jsou totiž v Maďarsku něčím, co se musí omezovat,potlačovat a regulovat,protože je to nepřítel,tvrdí moderátor.
Mistopředseda strany maďarských zelených, kteří zasedají v parlamentu prohlásil,že podoba dodatků byla vyjednávána „tajně“ – a to pouze ve dvoustranných rozhovorech mezi maďarskou vládou a Evropskou komisí. A Zelení by uvítali debatu, do které by se zapojily i zájmové skupiny.

Závěr
Nevládní mezinárodní organizace Reportéři bez hranic označila slíbené změny v maďarském mediálním zákoně za krok správným směrem. A jestli se i v půlročním předsednictví EU Maďarsko chce prezentovat jako země s demokratickými principy a zachovávat demokracii, musela změny učinit.
Demokraté každé země totiž musí být pod neustálou kritickou kontrolou, o tom se ví v těch zemích, kde demokracie už existuje delší dobu. Politická opozice je při tom důležitým a nezbytným faktorem, ale to, co demokracie hlavně potřebuje, má-li přežít na delší dobu, to je opravdu nezávislá a kritická moc – tisk a sdělovací prostředky. A to bylo v Maďarsku mediálním zákonem určitě ohroženo. Můžeme jen pevně doufat, že i v ostatních již zmiňovaných zemích EU se jejich mediální zákony upraví podle pravidel a právních předpisů demokratické země.

.

Zdroje:

1.Média a společnost, Jirák,Kopplová, nakladatelství Portál, 2003

2. Člověk,média a elektronická kultura, Mrshall McLuhan,nakladatelství
Jota,2000

3. Deník Svět,spoluautor Petr Jedlička,30.12.2010

4. www.novinky.cz/zaharnicni.medialni

5.http://zahranicni.eurozpravy.cz/europa/20800-novy-madarsky-medialni-zákon

Líbí se ti tento článek? Přidej ho na Top Články

Komentáře ke článku jsou ukončené.

»  Běží na: eBlog.cz   »  Šablona: Ahren Ahimsa