»
S
I
D
E
B
A
R
«
Média a globalizace, ekonomický vliv a svoboda tisku
6. Listopad 2012

Jeden z kulturních důsledků globalizace médií lze snadno přehlédnout, neboť je až příliš samozřejmý - vznik globalizované mediální kultury jako takové. Internacionalizace médií vede nejspíše k větší homogenizaci čili ke “kulturní synchronizaci”. Podle Hamelinka tento proces “znamená, že rozhodnutí týkající se kulturního vývoje dané země se přijímají v souladu se zájmy a potřebami nějakého mocného a důležitého národa a mají nenápadné, ale zničující účinky bez ohledu na to, nakolik se závislý národ potřebuje přizpůsobovat”. Výsledkem je, že jednotlivé kultury se od sebe méně liší, jsou koheznější a méně výlučné.
Přestože se globální mediální kultura může jevit jako kultura neobsahující žádné hodnoty, má ve skutečnosti celou řadu rysů typických pro západní kapitalismus, včetně individualismu a konzumenismu a komercialismu. Pro někoho to může znamenat rozšíření kulturní nabídky a otevření nových obzorů, ale globální mediální kultura může pochopitelně ohrožovat a napadat kulturní prostor již existujících lokálních, domorodých, tradičních a menšinových kultur.

Novinářská etika
* Pravda a přesnost
* Nestrannost a nepředpojatost
* Respekt k soukromí jednotlivce
* Nezávislost na parciálních zájmech
* Odpovědnost ke společnosti a veřejnému blahu
* Odpovědnost vůči zákonu
* Slušnost a dobrý vkus

Myšlenka veřejnoprávního vysílání
Nejrůznější instituce pro vydávání licencí a sledování úrovně vysílání použily ve svých nařízeních různé podoby teorie společenské odpovědnosti, vždy s určitou představou “veřejného zájmu”. Povaha veřejných očekávání v oblasti vysílání je značně rozdílná a sahá od pojetí minimálního nebo dobrovolného až k podrobnému a povinnému (jak je tomu v mnoha evropských veřejných vysílacích systémech). Příkladem omezených povinností jsou zásady uplatňované americkou Federální komunikační komisí (Federal Communication Comntission - FCC) při přidělování a kontrole vysílacích licencí. Dnes jsou tato omezení velice slabá, ale původně od provozovatelů vyžadovala, aby sloužili veřejnému zájmu, zvláště poskytováním lokálně relevantních informací. Vyžadovala také nestrannost a nepředpojatost v kontroverzních a politických záležitostech a rozmanitost programů a služeb (Krugman a Reid,1980). Obecně se od FCC čekalo, že bude chránit právo veřejnosti na informace prostřednictvím vysílání. Ochrana dětí, veřejné mravnosti a udržení pořádku byly ponechány na dobrovolných kodexech přijímaných v praxi.

Myšlenka veřejné služby
* Univerzální služba
* Rozmanitost
* Redakční nezávislost
* Společenská odpovědnost
* Kulturní úroveň a identita
* Veřejné financování a (nebo) neziskové podniky

Čtyři teorie tisku v globální společnosti
Americká Komise pro svobodu tisku z roku 1947 udělala více, než pouze položila základy teorie společenské odpovědnosti. Vyvolala také řadu pokusů o popis a výklad různých typů normativní teorie médií, kterou zahájila kniha Čtyři teorie tisku od Fredericka Sieberta a jeho kolegů (1956). Autoři v díle naznačili, že mediální systémy v celém světě by bylo možné rozdělit do tříd podle čtyř hlavních typů normativní teorie. Jedním z typů teorie společenské odpovědnosti tisku. Mezi tři další zařadili liberální teorii a dále teorii, které přisoudili označení autoritářská. Ta zdůrazňuje podřízenost tisku státní kontrole jak tomu bylo v monarchistickém systému, z něhož se pokoušeli uniknout první severoameričtí kolonisté, nebo jak tomu je v některých současných totalitních režimech (a v některých rozvojových zemích). Poslední je sovětská teorie.
Autoritářská teorie dokáže ospravedlnit zesílení cenzury a udílení trestů za porušování pravidel, která stanovily politické elity. Vyjdeme-li z historických příkladů, zjistíme, že tato teorie se nejvíce uplatňuje v diktaturách, v podmínkách vojenských režimů nebo během zahraničních okupací a ve stavech nouze dokonce i v demokratických společnostech. Autoritářské principy mohou za určitých podmínek vyjadřovat všeobecnou vůli lidu (například je-li národ ve válečném stavu nebo jako odpověď na terorismus). Uplatňování autoritářské teorie se projevuje stanovením jasných a uzavřených mantinelů pro svobodu tisku a je obecně zaměřeno na ochranu nastoleného společenského pořádku a jeho činitelů.
Sovětská teorie, jež měla vlivnou pozici v poválečném období a není vhodné ji přehlížet, přidělila médiím roli kolektivního agitátora, propagandisty a vzdělavatele při budování komunismu. Základní principy této teorie stanovil po říjnové revoluci roku 1917 Lenin (viz Hopkins, 1970) a její základní myšlenky pronikly po druhé světové válce do většiny východoevropských zemí. Hlavním principem tohoto pojetí je podřízenost médií jedinému legitimnímu hlasu a zástupci pracující třídy - komunistické straně. Nikoho proto asi nepřekvapí, že tato teorie nemá příliš v oblibě svobodné vyjadřování, nýbrž prosazuje pozitivní roli médií ve společnosti a ve světě s velkým důrazem kladeným na kulturu a informace a na úlohu médií v ekonomickém a společenském vývoji.
V reálné praxi se sovětská teorie svými postupy v mnoha ohledech uplatňovala jako autoritářská, ale dokud se držela při životě politická teorie komunismu, mohla o sobě sovětská teorie tvrdit, že je legitimní teorií médií vycházející z podpory lidu. Od médií se očekávalo, že budou odpovědná a seriózní a budou odrážet rozmanitost sociální struktury i kultury. Výsledky nebyly ve srovnání s chováním médií na volném trhu vždycky špatné, ale teorie nebyla přitažlivá pro svobodné společnosti a ve svých domovských zemích je od okamžiku pádu komunismu všeobecně zavrhována.

Teorie společenské odpovědnosti
* Média mají závazky ke společnosti a vlastnictví médií je věcí veřejnou.
* Novinové zprávy by měly být pravdivé, přesné, slušné, objektivní a relevantní.
* Média by měla poskytnout fórum pro zveřejnění myšlenek.
* Média by měla být svobodná, ale samoregulovaná.
* Média by měla dodržovat etické kodexy a profesionální zásady.
* Za určitých okolností může společnost zasáhnout vůči tisku ve veřejném zájmu.

Líbí se ti tento článek? Přidej ho na Top Články

Komentáře ke článku jsou ukončené.

»  Běží na: eBlog.cz   »  Šablona: Ahren Ahimsa