»
S
I
D
E
B
A
R
«
Média a sport
28. Únor 2012

Pojem ,,masová média“ pochází z anglického výrazu ,,mass media“, který v překladu znamená hromadné sdělovací prostředky. Masová média jsou prostředky masové komunikace, které multiplikují sdělení veřejného charakteru a rozšiřují je směrem k širokému, rozptýlenému, rozmanitému a individuálně neurčenému anonymnímu publiku. Umožňují tedy doručovat sdělení milionům lidí na celém světě i do nejvzdálenějších koutů světa. Patří mezi ně tisk, knihy s vysokým nákladem, rozhlas, kino a televize.

Vývoj sportu

Slovo ,,sport“ pochází z latinského výrazu ,,deportare“, což v překladu znamená uvolnit se. Počátky sportu můžeme nalézt již v pravěku u prvobytně pospolných společností. Sport byl zde spojen s obstaráváním obživy lovem, ve kterém měly tyto společnosti potřebu se zdokonalovat. Kromě toho byl sport také součástí rituálních aktivit. Další doklady o pěstování sportu pak pocházejí z asijského kontinentu, kde císař Chuang- ti již kolem roku 2689 před Kristem založil v Číně systém léčebné a zdravotní gymnastiky s názvem Kung-fu. Čína však nebyla jedinou zemí, kde byl ve třetím tisíciletí před naším letopočtem provozován sport. V Indii se v tomto období vedle tělesných cvičení zrodila jóga a provozovaly se zde i zápasy, šerm a lukostřelba.
Historie sportu pak pokračuje v mnoha dalších zemích. Mezi nimi je třeba zmínit alespoň starověké Řecko, které je spojeno se vznikem olympijských her. Tělesná výchova byla nezbytnou součástí života řeckého svobodného občana. První olympijské hry se zde měly konat roku 776 před naším letopočtem, ale podle zachovaných písemných památek nelze dobu vzniku olympijských her spolehlivě určit. Olympijské hry byly jedněmi ze čtveřice panhelénských (všeřeckých) her. Vedle nich se hrály i hry nemejské, pýtijské a istmické, ale právě olympijské hry se staly nejslavnějšími. Konaly se každé čtyři roky na jihozápadě Peloponéského poloostrova v Olympii. Zahajovací soutěží byl obvykle běh na jeden stadion (zhruba na 192 metrů), ostatní disciplíny se v průběhu času měnily. Antické olympijské hry v mnohém připomínají ty dnešní. Závodníci se začali postupem času svými výkony živit. Odměnou za výhru pro ně byly peníze a sláva. Postupem času se začali měnit na profesionály, kteří putovali od her ke hrám i se svými „manažery“ a „sponzory“. S tím, jak ve starověkém Řecku začala upadat morálka, objevovala se i korupce. Trhliny v původní myšlence her, společenské změny i nástup křesťanství považujícího hry za pohanské slavnosti vedly k zániku olympijských her. Poslední z nich se konaly roku 393 našeho letopočtu.
Počátky moderního sportu, tedy organizovaného sportu s vlastními pravidly, najdeme však až v patnáctém a šestnáctém století v Anglii. Na soukromých školách zde byly vyučovány sportovní disciplíny a už v sedmnáctém století tu byly zakládány sportovní kluby. Ale až průmyslová revoluce a sociálně- kulturní změny, které s sebou přinesla, poskytla obyvatelstvu více volného času a provozování sportů se následně začalo rozšiřovat. Převzetí anglické zábavy dalšími evropskými zeměmi dalo základ zmezinárodnění sportu a počátku sportovního obecenstva.

Sport v novinách a rozhlasovém vysílání

Noviny se vyvinuly z pamfletů a informačních letáků tisknutých v osmnáctém století, ale až na konci devatenáctého století se začaly objevovat deníky pro masy čtenářů. Kdy se v novinách poprvé psalo o sportu, přesně určit nelze, dnes však tvoří sportovní rubriky nedílnou součást současných deníků, jeden deník se u nás dokonce zcela zaměřuje na sport (deník Sport). Umístění zpráv o sportu se zdá být chytrým tahem. Sportovní zprávy bývají umístěny na poslední stránce, což umožňuje čtenářům, kteří se o ně zajímají, jednoduše přeskočit ostatní zprávy.
Rozhlas byl prvním elektronickým médiem vůbec. První pravidelné rozhlasové vysílání se uskutečnilo v roce 1921 ve Spojených státech. Sportovním rozhlasovým přenosem, který byl vysílán poprvé v historii, byla reportáž z boxu v Praze na Letné v roce 1924. Tato reportáž, kterou přinesl Radiojournal (předchůdce dnešního Českého rozhlasu), pomohla k rozvoji budoucích sportovních reportáží, přestože technická úroveň přenosu byla velmi nízká.
Noviny i rozhlas jsou médii, jejichž význam začal klesat s rozvojem televize. Je to především vizuální stránka, kterou televize ostatním zmíněným médiím značně konkuruje. Např. rozhlasové vysílání má ale oproti televiznímu tu výhodu, že je mnohem levnější a umožňuje rozmístit reportéry na více sportovních stadionů.

Sport v televizním vysílání

Počátky pravidelného televizního vysílání sahají do 30. let 20. století. První televizní i sportovní vysílání se datuje konkrétně k 22. březnu 1935, kdy německá televize začala vysílat sportovní příspěvky v podobě krátkých filmů. Vysílačem, který toto vysílání zahájil, byl berlínský vysílač Paul Nipkow. V roce 1936 byly poprvé dokumentovány zimní olympijské hry v německém Garmisch- Partenkirchenu a ve stejném roce proběhly i letní olympijské hry v Berlíně, při kterých došlo k prvnímu živě přenášenému vysílání snímanému elektronickou kamerou. Berlínská olympiáda měla zásadní význam pro vznik televizní sportovní žurnalistiky. Bylo z ní odvysíláno celkem 96 hodin a sledovalo ji více než 150 tisíc diváků. První přenosový vůz v historii sportovního vysílání byl pak použit opět v Německu, a to v roce 1939 v berlínském Sportpalastu při zápasech v boxu.
Televize proměnila sport tím, že sportovní události přestaly být sledovány výhradně v místě jejich konání, jak tomu bylo dříve. Diváctví je spojeno se sportem již od dob starověkého Řecka, ale teprve vynález televize umožnil sledovat sportovní události, aniž by byl divák fyzicky přítomen v místě jejich konání. V současnosti už kvalita televizního vysílání dosahuje díky technickému vývoji takové úrovně, že má divák možnost vidět více při sledování sportovního utkání v televizi než na stadionu. I to pak mělo částečně vliv na to, že se ze sportovních událostí staly nejsledovanější programy v televizích po celém světě.

Komercializace sportu vlivem médií

Během druhé poloviny dvacátého století se vlivem médií sport postupně komercializoval. Stála za tím především televize, která se stala dostupná pro masy lidí a nabývala na významu. Tento proces je někdy označován i jako komodifikace neboli proces, ve kterém se určité sociální statky stávají zbožím.
Zlomem v procesu sportovní komercializace v Evropě bylo zavedení duálního systému, tedy souběžného vysílání soukromých a veřejnoprávních televizních stanic. Ve většině evropských zemí k tomu došlo v osmdesátých letech dvacátého století, v České republice o něco později- během první poloviny devadesátých let. Tím, že se trh otevřel soukromým stanicím, došlo ke zvýšení počtu televizních sportovních přenosů. Kromě toho začaly stanice bojovat o vysílací práva, díky kterým by mohly vysílat atraktivní sportovní obsahy. Tento boj pak nakonec způsobil, že ceny vysílacích práv prudce vzrostly.
V současnosti se startovní časy jednotlivých sportovních disciplín na Olympijských hrách přizpůsobují televizním společnostem, které zaplatí za vysílací práva nejvyšší částky. Vysílací práva se v průběhu let neustále zdražují. Např. televizní stanice NBC, která je tradičním „olympijským“ televizním kanálem ve Spojených státech, v roce 2006 vydala za zimní olympijské hry v Turíně 614 miliónů dolarů, zatímco za nadcházející letní olympiádu v Londýně v roce 2012 zaplatila již 1,181 miliardy dolarů. Tyto sumy slouží ale opět sportu samotnému. Příjmy z prodeje vysílacích práv jsou totiž rozděleny mezi národní svazy a národní olympijské výbory.
Komercializace způsobila, že se sport stal pouhým obchodním artiklem. Všimnout si toho můžeme zejména u populárních sportů, jakými jsou fotbal, hokej, basketbal a basebal. Proces komercializace přináší výhody i nevýhody. Mezi jeho klady patří především skutečnost, že sportu poskytl velké finanční prostředky. Ty způsobily i nárůst počtu sportovních odvětví a různých sportovních soutěží a pomohly do sportu zavést nové technologické prvky. Za přínos komercializace lze považovat i to, že se sport stal masovou zábavou a slouží jako příklad zdravého životního stylu. Důsledkem tohoto procesu však zároveň došlo ke změně charakteru sportu v jeho neprospěch, např. došlo ke změně pravidel v mnoha sportech za účelem jejich diváckého zatraktivnění. Sportovci se stali prodejní komoditou a duchovní hodnoty, které sport původně provázely, ustoupily hodnotám ekonomickým. Obchodní subjekty, které požadují špičkové výsledky sportovců, vyvolávají zvyšování stresu a nebezpečí poškozování zdraví. Výsledkem jsou pak takové negativní jevy jako doping, korupce nebo hrubost. Mnoho dopingových hříšníků se vyskytuje obzvláště v cyklistice, neboť se jedná o fyzicky náročný sport. Obrovský dopingový skandál se např. rozpoutal v roce 1998 na cyklistickém závodě Tour de France, kde bylo zajištěno auto stáje Festina napěchované zakázanými látkami včetně tkáňového hormonu erytropoetinu. Příkladem korupčního skandálu, nejrozsáhlejšího v historii Mezinárodního olympijského výboru, je pak přijetí úplatků členy MOV od amerických pořadatelů ze Salt Lake City. Výměnou za úplatky ve volbách zvolili členové MOV dějištěm zimních olympijských her právě toto město.

Sport a média je téma velmi široké a mohlo by být zpracováno ještě podrobněji. Já jsem se rozhodla ukázat historii sportu samotného i jednotlivých typů médií a sportu v nich prezentovaného a nakonec se zaměřit na komercializaci sportu.
Masová média změnila a stále mění vývoj našeho myšlení, chování i kultury. Od té doby, co pronikla i do oblasti sportu, mění i charakter tohoto oboru lidské činnosti. Sport je divácky přitažlivý, což si média dobře uvědomují a snaží se na jeho prezentaci co nejvíce vydělat. V procesu komercializace měla rozhodující vliv televize, jak jsem ve své práci zmínila. Především televize pak formuje sport zásadním způsobem, ovlivňuje podobu sportovních událostí i jejich obsahy. Současná podoba médií je výsledkem dlouholetého technologického vývoje, který proměnu sportu umožnil, a proto jsem ve své práci také popsala i stručnou historii jednotlivých médií.
Děkanovský, J.: Sport, media a mýty: zlatí hoši, královna bílé stopy a další moderní hrdinové, Dokořán, Praha 2008

Grosshans, G.- T.: Fussball im deutschen Fernsehen, Peter Lang GMBH, Frankfurt 1997

McQuail, D.: Úvod do teorie masové komunikace, Portál, Praha 1999

Mucha, I.: Sociologie- základní texty, Vydavatelství 999, Pelhřimov 2004

Reitmayer, L.: Přehled vývoje tělesné výchovy ve světě, SPN, Praha 1977

Richter, M.: Massenmedien und Sportverein, Lit Verlag, Münster 1995

Sekot, A.: Sociologie sportu, Vydavatelství Masarykovy univerzity, Brno 2006

Tomek, O.: Televizní komercializace sportu, MU, Brno 2003

Volek, J. Možný, I.: Televize a každodennost, MU, Brno 1999

Největší dopingové skandály- 1. Tour de France
http://www.sportvital.cz/sport/doping-ve-sportu/nejvetsi-dopingove-skandaly/1-tour-de-france/

Od Gutenberga k internetu aneb základní historická data vývoje médií http://www.mediasetbox.cz/data/_text/000038/od-gutenberga-k-internetu.pdf

Radiojournal předběhl BBC, před 84 lety vysílal první sportovní reportáž http://zpravy.idnes.cz/domaci.aspxc=A080730_155640_media_pei

Rychleji, výše, silněji
http://www.czech-press.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=1688%3
Arychleji-vye-silnji&Itemid=5

Seriál: Zrození televize
http://www.mediaguru.cz/2007/12/serial-zrozeni-televize/

Za olympiádu v TV se platí v USA 70 miliard korun
http://www.olympic.cz/cz/novinky/4920/za-olympiadu-v-tv-se-plati-v-usa-70-miliard-korun

Líbí se ti tento článek? Přidej ho na Top Články

Komentáře ke článku jsou ukončené.

»  Běží na: eBlog.cz   »  Šablona: Ahren Ahimsa