»
S
I
D
E
B
A
R
«
Moc masových médií
6. Listopad 2012

Rané užívání tohoto pojmu obvykle vyvolávalo negativní asociace. Původně odkazovalo k představě davu či k “prostému lidu”, jenž byl obvykle vnímán jako nevzdělaný, omezený a potenciálně iracionální, vzpurný, ba dokonce surový (když se masa změní v lůzu). Převládá sklon vnímat masovost jako něco negativního, a to i v případě, kdy příslušná masa nepředstavuje pro společenské uspořádání žádnou hrozbu. Převažující společenské a kulturní hodnoty “Západu” jsou individualistické a elitářské a kolektivnímu jednání příliš nepřejí.
Výraz však bylo možno použít i v pozitivním slova smyslu, což se projevilo zejména v socialistické tradici, kde “masa” vyvolává představu síly a solidarity obyčejných pracujících lidí, kteří se zorganizovali, aby se postavili za společné zájmy nebo čelili útlaku.
Standardní slovníková definice vymezuje heslo “masa” jako “seskupení, v němž se ztrácí osobnost”.

Pojem “masa”

* Velký soubor – masové publikum
* Není diferencovaná
* Převážně záporná podoba
* Postrádá pořádek
* Je projevem masové společnosti

Masové publikum
Herbert Blumer (1939) byl první, kdo postavil masu do protikladu k jiným formacím, zvláště ke skupině, davu a veřejnosti, a tím ji formálně definoval jako nový typ sociální formace v moderní společnosti.

V malé skupině se všichni její členové znají, uvědomují si svoji moc…

Víra v moc masových médií je založena na pozorování jejich zjevného dosahu a dopadu, zvláště pokud jde o nový typ novin určených širokému publiku (popular press), které si rychle získaly velmi širokou popularitu. Pronikání tohoto typu novin dosáhlo v USA vrcholu v roce 1910 a v Evropě značně později. Listy jako takové se vyznačovaly reklamou, senzacechtivým zpravodajstvím a řízením, jež bylo často soustředěno do rukou mocných mediálních magnátů.
První světová válka, během níž byly tisk a film ve většině Evropy i ve Spojených státech mobilizovány do služeb národních zájmů válčících států, vnesla do představy o mohutném potenciálu vlivu médií na masy tato média účinně řízena a směrována příliš mnoho pochyb.

Tento dojem byl ještě více posílen vývojem událostí v Sovětském svazu a později v nacistickém Německu, kde byla média přinucena sloužit propagandě podporující elity vládnoucích stran. Neuplynula ani první třetina století a již se zřetelně zformoval a pevně zakořenil názor, že osvěta mas má dost na to, aby dokázala řídit národy.
Za podmínky, jež médiím umožňují uplatnit svou moc, se obvykle považovaly: celostátně rozšířený mediální průmysl schopný zasáhnout většinu obyvatel, jistý stupeň monopolního či autoritářského řízení médií shora či z centra a konečně publikum, jež je médii zaujato a přitahováno a je navíc poddajné vůči manipulativním výzvám.

ují si své společné členství, sdílejí stejné hodnoty, prožívají určitou strukturu vztahů trvalého charakteru a vstupují do vzájemných interakcí, aby dosáhli jistých cílů.
Dav je sice větší, ale stále ještě vymezený rozpoznatelnými hranicemi a prostorem. Je však dočasný a jen zcela výjimečně se znovu vytvoří ve stejném složení. Kromě toho si může vytvořit vysokou míru identity a sdílet stejnou “náladu”, ale jeho morální a společenské složení nemá žádnou strukturu ani uspořádání.
Veřejnost je značně rozsáhlé, široce rozptýlené a trvalé pojetí masového publika. Má tendenci formovat se kolem nějakého tématu nebo okolnosti veřejného života a jeho primárním účelem je prosazovat nějaký zájem či názor a dosáhnout politické změny.

Masové publikum
* Početné
* Velmi rozptýlené
* Neinteraktivní a anonymní
* Heterogenní
* Neorganizované a neschopné samostatné akce

Líbí se ti tento článek? Přidej ho na Top Články

Komentáře ke článku jsou ukončené.

»  Běží na: eBlog.cz   »  Šablona: Ahren Ahimsa