»
S
I
D
E
B
A
R
«
Téma: MODERNÍ TENISOVÝ VÝZKUM
10. Září 2011

Koho považujeme za talentovaného hráče?
Mnoho tenisových fanoušků, rodin hráčů, novinářů a dokonce i trenérů, kteří sledují pravidelně mladé hráče, jejichž údery a skvělý pohyb na kurtu zaujal známé odborníky, je nazývají „talenty“. Bohužel samotná píle a tvrdá tréninková dřina nestačí. Talent je totiž především přirozený dar a velká většina úspěšných tenisových odborníků, jakými jsou Schönborn, Regnier, Csikszentmihalyi, Malina či MacCurdy tvrdí, že talent je dobře ukrytý a největším úspěchem trenérů a manažerů je ho rozpoznat. Co vlastně ten skrytý talent představuje:
Možnost úspěchu, stát se nejlepším, hrát na vyšší úrovni
Schopnost zdokonalit se v jednom směru, být více jak průměrný
Schopnost ukázat vysokou úroveň hry v oblasti, která vyžaduje zručnost a trénink
Působení klíčových vlastností, což jsou kvality, které jsou relativně stabilní (jako rychlost, koordinace, mnoho duševních rysů)

Podle známého kouče Howeho talent vzniká v geneticky přenesených strukturách, a proto je tedy částečně vrozený. „Jsou to nabyté činnosti, které nebyly tak evidentní v raném věku, ale byla tam jistá znamení, dovolující trénovaným lidem identifikovat přítomnost talentu před celkem standardním výkonem,“ řekl Howe již v roce 1998 a svoje slova doplnil: „ Tyto ranné náznaky talentu poskytují základ, který předurčuje, kdo bude vynikat. Pouze menšina je talentovaná. A to platí pro všechna odvětví!“
Takže obecně je termín „talent“ spojen s vrozenými nebo stálými vlastnostmi, které jsou nezávislé na tréninku, ovšem nesmí být zapomenuto, že okolní a nejbližší prostředí (rodina, škola, trenér, tenisový klub, společnost, atd.) hrají důležitou roli ve vývoji talentu. Dosáhnout nejlepšího výkonu je možné tehdy, když vnitřní a vnější faktory na sebe vzájemně pozitivně působí. Úplný potencionál hráče nemůže být objeven bez řádného okolního a podpůrného systému. Proto je důležité dívat se na hráče od základu, protože říci o hráči, že má talent jen proto, že má skvělé údery, může být chyba. „Dosáhnout skvělých výsledků na kurtu v ranném věku, tedy kolem dvanácti, čtrnácti nebo osmnácti let negarantuje samo o sobě dosáhnutí profesionální úrovně v budoucnosti, tedy v seniorském věku,“ říkali polští tenisoví profesoři Unierzyski a Madella roku 2004 svým žákům.
Obecně se tvrdí, že perspektiva je nezbytná k popsání potencionálu pro jakýkoliv sport a průběžné osobní profily úspěšných prototypů vrcholových sportovců. Retrospektivní analýza vývoje talentu udává nejlepší údaje pro konstrukci ideálního tenisového talentu. Díky takovémuto výzkumu můžeme vysvětlit, co je unikátní na atletech, kteří jsou v budoucnu úspěšní.
Bylo realizováno pouze málo kvantitativních i kvalitativních projektů soustřeďujících se na tenisový talent elitních hráčů v osmdesátých letech minulého století a jeden nedávný a poměrně drahý projekt podporovaný Mezinárodní tenisovou federací ITF realizovali tělovýchovní profesoři Unierzyski a Madella na Tělovýchovném institutu v Poznani. Výzkum byl vedený mezi mladými hráči, kterým bylo 12 a 13 let. Mladíci byli testováni a teď se ukazuje, že ti z nich, kteří se nacházejí ve světovém žebříčku mezi elitní světovou stovkou se od ostatních velmi odlišovali. A v čem?
Byli rychlejší a hbitější než ostatní testovaní hráči, ale slabší než průměr. Obecně měli všechny hrací schopnosti na dobré, průměrné nebo lepší úrovni už před pubertou
Byli o tři až čtyři měsíce mladší než hráči narození ve stejném roce a než činil průměrný věk testované skupiny
Začali trénovat průměrně ve věku šesti let, zúčastňovali se turnajů v 9 letech a začali hrát příležitostně mimo svou zem v 11 letech. Ve věku 12-13 let hráli 45-50 dvojher a 15 čtyřher za rok a trénovali okolo deseti hodin týdně, což bylo pod obecným a tradičním průměrem v tomto věku. Týdně trénovali o dvě hodiny více než průměrní tenisté, což znamená o pět až šest hodin týdně více. Obvykle nejméně jeden z jejich rodičů byl tenisový hráč. Rodina děti obzvlášť podporovala – finančně i radami, ovšem nepletla se trenérům do jejich práce
Nesmí být opomenuto, že duševní a psychologické faktory hrají důležitou, pravděpodobně rozhodující roli v dosažení dobrého výkonu. Psychologická část výzkumu profesora Unierzyskiého v roce 2003 ukázala také, že lepší hráči obvykle méně nebo alespoň lépe reagovali ve stresové situaci a projevili vyšší motivační výkon. „Poznaňský výzkum“ byl v souladu s předchozími nálezy, mimo jiné i z výzkumem podle odborníka Schönborna z roku 1984, kde se popisovaly duševní a psychologické rysy hráčů jako faktory omezující tenisový výkon.
Následně také výzkum zkoumající analýzu hry třinácti a čtrnáctiletých juniorů, tedy zřejmě budoucích šampiónů prováděni poznaňskými tenisovými odborníky Unierzyskim a Madella v roce 2004 ukázal, že budoucí hvězdy tenisového sportu ovládali v pubertě taktický instinkt a ukazatele svého herního stylu. Měli i své pevně stanovené herní vzory. Ukázalo se, že ti nejtalentovanější byli schopni spojit taktická rozhodnutí a precizně udeřit v jednom momentě už v mladém věku ( tedy mezi třináctým a čtrnáctým rokem). Tato zjištění podporují obecně uznávaná tvrzení, že nestačí mít skvělé údery bez technických a taktických kvalit, tedy skloubit preciznost se správným rozhodnutím, ale i důležitost taktického přístupu ke hře, na čemž je založen samotný trénink.
Objasnění faktorů ovlivňujících tenisový výkon podporuje „poznaňský“ výzkum a pomáhá vylíčit talent pro samotnou tenisovou hru. Navíc se shoduje se všemi hlavními obdobnými výzkumy vztahující se k otázkám výchovy talentovaných hráčů, které uskutečnili v různých letech jiný odborníci - Schönborn ( roku 1984), Birrer (1986), Elliott dokonce dvakrát (v letech 1990 a 1993), Müller (1989), Poláci Unierzyski a Osinski (v roce 1988) a Unierzyski s různými partnery v letech 1994, 1996 a 2003). Výsledky výzkumů jsou téměř totožné. Hlavní skupina faktorů ovlivňujících a omezujících tenisový výkon podle všech zmíněných výzkumů jsou:
Motorické schopnosti (jako rychlost, koordinace, hbitost, prudká síla)
Takticko-technické schopnosti
Herní inteligence, instinkt a taktika
Duševní rysy (motivace k úspěchu, emoční stabilita, houževnatost, schopnost koncentrovat se, sportovní inteligence)

Zbývající ukazatele popisující tenisový talent jsou:
Chování, výkon během soutěže (nejen výsledek hry)
Společenské prostředí
Rychlost, tempo vývoje a učení se (schopnost trénovat)
Schopnost kompenzovat své slabé stránky a využívat své silné stránky

Podle tenisového učitele a tvůrce řady učebnic Iva van Akena lze opravdu talentovaného hráče charakterizovat těmito rysy :
Má jiné kvality než průměrný hráč
Hledá jiná řešení než průměrný hráč
Učí se rychleji než průměrný hráč
Velmi často má více motivačních problémů než průměrný hráč
K tomu navíc tenisový odborník Schönborn již v roce 1990 zdůraznil, že talentovaní lidé jsou obvykle více odolní zraněním.
Vzhledem k velké spoustě faktorů je velmi obtížné, dokonce nemožné, soudit talent založený na jednom pozorování provedeném jedním člověkem během jedné události. Proto je důležité pro každou národní tenisovou federaci budovat a užívat vlastní identifikační talentový systém a spojit ho s vývojem hráčů a učebním systémem trenérů, kteří mohou jednat společně jako jednotný orgán, jak tomu za pomoci Mezinárodní tenisové federace ITF přistoupil Piotr Unierzyski z Univerzity tělesné výchovy, konkrétně tenisového oddělení v polské Poznani.

Kdo je Piotr Unierzyski?
Promoval na univerzitě tělesné výchovy v Poznani roku 1988. Jeho specializace: trénování a zotavování. Získal titul sportovního fyziologa. Vlastní doktorský titul z nauky o sportu (Disertační práce: „Morfologické, motorické a psychologické podmínky sportovních výsledků a vývoje během počátečního stádia tenisové dráhy“).
V současnosti je vedoucím profesorem ve výcvikovém institutu a vedoucím tenisového oddělení na Univerzitě tělesné výchovy v Poznani v Polsku. Specializuje se na trénink, metody výuky a tréninku, sportovní vývoj, objevování a prosazování talentů, plánování a pravidelnost, faktory ovlivňující výkon, technický a taktický trénink a vzdělávací programy trenéra.
Kontaktní adresa:
Prof. Piotr Unierzyski, Os.Jagiellonskie 48/4
+48 61 877 22 82
unierzyski@awf.poznan.pl; piotrunierzyski@wp.pl
Pokud by vás zajímal výzkum tenisových talentů blíže, lze doporučit následující literaturu:
1. Birrer, R.B.; Levine, R.; Gallippi, L.; Tischler, H. (1986). Výkon tenisových hráčů měnících se v raném věku. Deník sportovní medicíny a fyzické zdatnosti. (Torino); Červen 1986: 26 (2). p. 137-139.
2. Csikszentmihalyi, M., Rathunde, K. & Whalen, S. (1994). Talentovaní teenageři: Původ úspěchu a selhání. Cambridge: Nakladatelství Cambridge University.
3. Elliott, B., Ackland, T. R., Blanskby, B. A., Bloomfield, J. (1990). Případná studie fyziologických a kinantropometrických ukazatelů výkonu mladých tenisových hráčů. Australský deník vědy medicíny ve sportu, Canberra prosinec 1990/22(4)
4. Elliott, B.C., Ackland, T.R., Blanksby, B.A, Bloomfield, J. a Hood, K.P. (1993) Analýza mladých tenisových hráčů. Část I: morfologická, fyziologická a psychologická normativní data. V: Atletika, růst, a vývoj dětí: Univerzita západní Austrálie. Ed: Blanksby, B., A. et al., Langhorne, Pa., Publikace Akademie Harwood, p. 152-179.
5. Howe, M.J., Davidson, J.W., a Sloboda, J.A. (1998). Vrozený talent: Realita nebo mýtus? Věda týkající se chování a činností mozku, 21, p. 399-442.
6. MacCurdy, D. (2006). Identifikace talentu na světě a doporučení pro Čínskou tenisovou asociaci na: www.itftennis.com/shared/medialibrary/pdf/original/IO_18455_original.PDF
7. Malina, R.M. (2003). Výběr a vývoj mladých talentovaných atletů: stav, pokrok, a problémy. Prezentace na 8. mezinárodní vědecké konferenci “Nauka o pohybu“ Rydzyna 2003.
8. Muller, E. (1989). Motorické testování při hledání tenisových talentů. Vrcholový sport č. 2, p. 5-9.
9. Regnier, G., Salmela, J. a Russell, S.J. (1993). Hledání talentů a sportovní vývoj. Příručka výzkumu a sportovní psychologie. (editováno R.N. Singer, M. Murphy a L.K. Tennant), p. 290–313. New York: Macmillan.
10. Reilly, T., Williams, A.M., Nevill, A. a Franks, A. (2000). Multidisciplinární přístup k identifikaci talentů ve fotbale. Deník znalosti o sportu, 18, p. 695–702.
11. Schönborn, R. (1984). Faktory omezující a zlepšující výkon v: Gabler H., Zein B. Hledání a podpora tenisových talentů.
12. Schönborn, R. (1990). Talentové problémy. Prezentace ETA z diskuze v Norwichu.
13. Unierzyski, P., Osiński, W.(1988). Faktory ovlivňující tenisový výkon.
V: Siwiński W. Rekreacja ruchowa w świetle badań. Pp. 78-99. Univerzita tělesné výchovy v Poznani.
14. Unierzyski, P. (1994a). Motorické schopnosti a výkon mezi mladými tenisovými hráči, (v: Osiński W. Starosta W. Sport Kinetics 93, Poznaň-Warszawa).
15. Unierzyski, P. (1994b). Vztah mezi zkušeností, kondicí, morfologickými faktory a výkonem s ohledem na věk.(ITF revize trenérů č. 3).
16. Unierzyski, P. (1994c). Vliv fyzické kondice typický pro tenisovou hru, morfologické a psychologické faktory ovlivňující úroveň hry v různém věku. V: (T. Reilly, M. Hughes, A. Lees, ed.) „Raketový sport” Londýn.
17. Unierzyski, P. (1995). Vliv fyzické kondice typický pro tenisovou hru, morfologické a psychologické faktory ovlivňující úroveň hry v různém věku. Světový kongres raketového sportu. (1st : 1993 : Runcorn, Anglie). Věda a raketový sport, E & FN Spon, p.61-68.
18. Unierzyski, P. (1996). Retrospektivní analýza mladých grandslamových vítězů. ITF revize trenérů. 1996, č. 9, 2.
19. Unierzyski, P. (2000). Vztahy mezi vybranými psychologickými rysy a sportovními schopnostmi v juniorském tenise. W S.J.Haake & A.O.Coe. Tenisová nauka a technologie. 375-382. ITF Londýn.
20. Unierzyski,P., Gracz J., (2002). Temperament a úspěšná motivace – Kritické psychologické faktory v tenise. Studie fyzické kultury a turismu. (Poznaň), 2002, 9, p. 125.
21. Unierzyski, P. (2003a). Úroveň úspěšné motivace mladých tenisových hráčů a jejich budoucí pokrok. Deník sportovní věda a medicína 2003, 2, p. 184-186.
22. Unierzyski, P. (2003b). Analýza faktorů ovlivňujících výkon 12 letých evropských tenisových hráčů. V: Starosta W., Osiński W.; Nové myšlenky ve sportovních vědách: aktuální otázky a perspektivy, Část 1. Mezinárodní asociace sportovní kinetiky. Knižní série 15. Warszawa-Poznaň-Leszno. Wyd.Państwowej Wyższej Szkoły Zawodowej im.J.A.Komeńskiego w Lesznie 2003 p. 311-314.
23. Unierzyski, P., Wieczorek, A. (2004). Porovnání taktických řešení a herních vzorů ve finále dvou grandslamových turnajů. V: Věda a raketový sport III. Jednání 8. mezinárodního stolního tenisu. Kongres, federace sportovní vědy a 3. světový kongres vědy a raketového sportu. Ed. Lees A., Kahn J.F., Maynard I. Londýn, Routledge 2004 s. 169-174
24. Unierzyski, P., Madella, A.(2004). Úspěch a selhání mladých tenisových hráčů. Scuola dello Sport. Revista di cultura sportiva, Anno XXIII-nuova serie-numerro 60-61, p. 69-74.
25. Williams, A.M. Reilly, T. (2000). Hledání talentů a vývoj ve fotbale. Deník sportovní vědy, 18, 657- 667.
26. Williams, A.M., Reilly, T.(2000). Komentář. Deník sportovní vědy. 18, p. 655-656
Přeložil a s použitím zahraničních materiálů upravil Václav Prokůpek

Líbí se ti tento článek? Přidej ho na Top Články

Komentáře ke článku jsou ukončené.

»  Běží na: eBlog.cz   »  Šablona: Ahren Ahimsa