»
S
I
D
E
B
A
R
«
TOP 09 a starostové mluví o obnově venkova, ale skutek utekl
12. Prosinec 2012

Vyžadování pomoci kraje a státu je na místě tam, kde vlastní prostředky nemohou, například z důvodů nespravedlivého určení daní nebo nastavení evropských či národních programů, dostačovat. Od krajů musí zastupitelé obcí vyžadovat, aby současně nastavený daňový a dotační systém a jeho důsledky ve vztahu k venkovu průběžně vyhodnocovaly a svou podporu zaměřily na oblasti, které nemohou obce samy řešit a evropská nebo národní podpora je nedostatečná. Za nejvhodnější formu podpory považuji další navyšování finančních prostředků pro krajské programy obnovy venkova při jejich věcném přizpůsobení aktuálním národním a konkrétním krajským podmínkám.

V konkurenčním prostředí má zvláštní význam specializace, a to nejen specializace výroby, ale i zaměření regionu, v místních produktech nebo specializace a vyniknutí v oblasti sportu zábavy, rekreace nebo turistického ruchu, které mohou na místo či region upozornit, posilovat jeho sebevědomí a třeba i nepřímo vést k jeho prosperitě.
Duchovní obnova venkova a rozvoj společenského života v obcích jsou základem a předpokladem úspěšné obnovy vesnice a rozvoje venkova jako celku. Proto Spolek uvítá každou podporu krajů, zaměřenou tímto směrem. Venkov v ČR by měl také vyžadovat krajskou podporu také v oblasti rodinné politiky, prohlubování povědomí pospolitosti a aktivní účasti obyvatel na místních a regionálních tradicích. I když hlavní tíha tohoto úkolu spočívá na obcích, nelze se při realizaci řady konkrétních akcí nebo opatření, zejména v sociální oblasti, obejít bez porozumění a vstřícnosti krajů.

Venkov jistě přivítá každou podporu krajů, týkající se projektů pro děti a mládež a venkovských školských zařízení. Tam, kde dosud taková forma podpory neexistuje nebo je málo rozvinutá, nabídne vhodné formy a příklady úspěšných projektů.
Venkov právem solidární chování krajských zastupitelů a větších měst k venkovu, které umožní jeho pozitivní rozvoj i při současném, pro něj nepříznivém nastavení rozpočtového určení daní. S ohledem na minoritu venkovského obyvatelstva a tomu odpovídající malý počet krajských zastupitelů z venkova by to bez této solidarity ani nebylo možné.

V souladu s principem subsidiarity je nesporné, že za rozvoj venkova musí odpovídat především obce a regiony. Proto ruku v ruce s posilováním jejich podílu na daních musí jít navyšování jejich finanční spoluúčasti na dotovaných projektech. To povede ke zvyšování odpovědnosti za výběr projektů v rámci demokratických systémů místní samosprávy, ke zmenšení rozsahu administrativně náročného posuzování projektů nadřízenými úřady a ve svých důsledcích ke snížení rizika korupce. Venkov a jeho obyvatelstvo by měly nést také spoluodpovědnost za péči o kulturní krajinu.
Prosperita venkova je založena především na ochotě obyvatel žít na venkově. Ta je daleko více odvislá od možností zaměstnání a přijatelné dopravní obslužnosti, než například od stavu technické infrastruktury. Je třeba vyhledávat, vytvářet a využívat příležitosti pro zvýšení zaměstnanosti přímo ve venkovských obcích. Předpokladem prosperity je také rozvoj vzdělanosti. Je proto na krajské samosprávě zachování venkovských škol a možností jejich širšího působení v rámci tzv. „komunitních škol“. Každý rozvoj potřebuje inovaci. V rozvoji venkova hraje zvláště významnou úlohu rozvoj informačních technologií a péče o životním prostředí. Věřím, že takové projekty existují, ale bohužel většinou „jen“ na papíře.

zdroje: www.agrarnistrana.cz, www.zapadocesi.info

Líbí se ti tento článek? Přidej ho na Top Články

Komentáře ke článku jsou ukončené.

»  Běží na: eBlog.cz   »  Šablona: Ahren Ahimsa