»
S
I
D
E
B
A
R
«
Václav Prokůpek: Bitcoin – nejznámější virtuální měna
18. Červen 2016

Aktuální novinkou, která prošla řadou mainstreamových médií, je přiznání australského podnikatele Craiga Wrighta, že vytvořil virtuální měnu Bitcoin. A hned se také objevili spekulace, že pod pseudonymem Satoshi Nakamoto může být ve skutečnosti někdo jiný. Notebook.cz samozřejmě nemůže podobné dohady rozhodnout, ale může Vám trochu objasnit, co že to ty Bitcoiny jsou.
Bitcoin je především jednotka virtuální měny, ovšem též název peer-to-peer sítě a přidruženého software, protože jedno bez druhého by nemohlo fungovat. Obecně ale zůstaňme u pohledu na Bitcoin jako na měnu. Její „virtuálnost“ je daná tím, že nemá hmotné nosiče (kus zlata, minci, bankovku, kartu), používat ji lze jen prostřednictvím výpočetní techniky a internetu. Naopak trendem jdoucím proti „virtuálnosti“ je fakt, že je jasně definováno, jak se budou Bitcoiny uvolňovat do oběhu, neexistuje tedy žádná vláda nebo centrální bankéř, který by rozhodoval o tom, kolik „nových“ peněz vydá do oběhu (jako např. kvantitativní uvolňování FEDu).
Bitcoin je dokonale decentralizovaný. Jeho distribuce je založena na síti, kde svým způsobem všichni kontrolují všechny a vytváří se databáze všech uskutečněných transakcí, kterou si můžete stáhnout do počítače a, pokud na to máte chuť, překontrolovat. Ovšem dnes má hodně přes 20 GB dat :-)
Základem měny je jednotka 1 Bitcoin. Dnes (3.5.2016ú má hodnotu 416,28 dolaru, to je v přepočtu 9 806,724 Kč. Kurz Bitcoinu je určován pouze a výhradně trhem, tedy nabídkou a poptávkou uživatelů, řada z nich považuje ovšem Bitcoiny za spekulativní investici, kurz tedy oproti tradičním měnám hodně fluktuuje. 400 dolarů za jednotku je samozřejmě velká částka, k běžným platbám se tedy používají desetinné zlomky Bitcoinu:
0,01 BTC = 1 cBTC = 1 Centi-Bitcoin (nebo také Bitcent)
0,001 BTC = 1 mBTC = 1 Milli-Bitcoin ( nebo také mbit, em-bit či millibit)
0,000 001 BTC = 1 μBTC = 1 Micro-Bitcoin (nebo také u-bit, yu-bit, microbit)
Nastavením měny je zatím dělitelnost omezena na osm desetinných míst, nejmenšímu „haléři“, tedy 0,000 000 01 BTC se říká 1 Satoshi podle pseudonymu zakladatele sítě. Hodnota jednoho Satoshi je jedna desetitisícina amerického centu, můžete tedy uskutečňovat velice přesné transakce a i budoucí výrazný růst hodnoty o řády nezpůsobí žádnou zásadní újmu, krom růstu hodnoty vašeho majetku. V případě potřeby je navíc možné zvýšit dělitelnost Bitcoinu o další řády v podstatě do nekonečna, pak by se ovšem hledalo nové jméno pro nejmenší jednotku, například Nakamoto.

A proč se zabývat dělitelností na tak malé části. Není to až tak teoretické – Bitcoinů je omezené a předem známé množství, bude jich vytvořeno jen 21 milionů, to by mělo nastat v roce 2140. Pokud by se z Bitcoinu stala obecně užívaná světová měna, v což ostatně zakladatelé doufají, převáděly by se na ní majetky v hodnotách miliard dolarů – kvůli konečnému počtu Bitcoinů by tak rychle rostla jejich hodnota, a to o řády. To je však vzdálená a ne zcela pravděpodobná budoucnost.
Nechci se zde pouštět do vzletných ekonomických úvah, ale existuje velké množství teorií a ekonomů, kteří nejsou spokojeni s fiat měnami současných států, které si mohou s měnami, a tedy s velkou částí majetku lidí, dělat prakticky, co chtějí. Bitcoin by jim tuto sílu vzal, což by pro mnoho lidí znamenalo větší míru svobody.
Místo ekonomie se raději věnujme principu fungování měny. Z pohledu Bitcoinu existují dvě skupiny účastnící se na jejich oběhu: koncoví uživatelé a těžaři.
Koncoví uživatelé jsou ti, kteří Bitcoiny vlastní, posílají si je, obchodují s nimi. Každý z nich má svou peněženku (může jich mít neomezené množství), která slouží jako adresa pro platby. Současně si udržují distribuovanou databázi všech proběhlých transakcí – tzv. blockchain (v případě plnohodnotného klienta je to přes 20 GB dat, je však možné se na databázi ptát důvěryhodného uzlu nebo si udržovat jen její část). V databázi je zapsáno, která část kterého Bitcoinu v síti patří které peněžence.
Každé peněžence náleží soukromý a veřejný klíč. Pokud chce uživatel provést transakci, vezme patřičný obnos svých mincí a případný poplatek a vytvoří transakci, kterou podepíše soukromým klíčem. Tuto informaci rozešle všem uzlům (uživatelům), ke kterým je připojen, ti to rozešlou dalším apod. do celé sítě. Informace o změně vlastníka se tak rychle šíří, musí být ovšem potvrzena.
O to se starají těžaři. Seskupí transakce čekající na potvrzení, přidají k nim odkaz na předchozí potvrzený blok transakcí a údaj zvaný kryptografická nonce. Snaží se najít takovou nonci, aby se hash nového bloku vešel pod sítí stanovený limit. Těžař, kterému se nalezení nonce, a tím i vytvoření a potvrzení nového bloku transakcí, podaří, si nechává případné poplatky ze zahrnutých transakcí a především odměnu za potvrzení bloku. Odměna je momentálně 25 BTC a jedná se o jediný způsob vytvoření nových bitcoinů.
Jedním ze základních předpokladů fungování sítě je, že žádné seskupení těžařů pracujících společně nemá větší výpočetní výkon, než celý zbytek sítě. Pokud by k tomu došlo, mohl by takový útočník měnit historii svých transakcí a zamezit provádění nových, ovšem nemohl by krást cizí Bitcoiny nebo databázi ničit. Nehledě na to, že komunita distribuovaných výpočtů má obrovskou sílu a v případě ohrožení by dokázala snadno vytvořit protiváhu.
Častou výtkou je fakt, že Bitcoiny jsou anonymní mohou usnadňovat trestnou činnost nebo praní špinavých peněz, faktem ale je, že hotovost nebo vysoce likvidní komodity (malé diamanty, zlato) jsou anonymní v podstatě stejně. Z toho ostatně pramení jedno riziko i pro vlastníky Bitcoinů – peníze jsou vázány ke konkrétní adrese (peněžence) a jejímu soukromému klíči, pokud ho zapomenete, ke svým Bitcoinům se už nikdy nedostanete – jako když Vám vypadnou peníze z kapsy – jen je poměrně jisté, že Vaše ztracené peníze nikdy nikdo nenajde.
A jak k Bitcoinu přijít? Z výše uvedeného vysvítá, že se můžete přidat k těžařům, bohužel současná výpočetní náročnost je taková, že používat pro těžbu Bitcoinů běžný počítač je v podstatě zbytečné, na tuto činnost se staví specializované stroje s jednoúčelovými ASIC čipy, které umí jen jednu věc, ale velice rychle a efektivně.
Obvyklejší možností je Bitcoiny nakoupit ve směnárnách, nechat si jimi zaplatit a na webu existuje řada služeb, které vám zaplatí za prohlížení reklam nebo hraní jednoduché rulety v řádech uCTB (mikro-Bitcoinů).
A jestli také k něčemu jsou. Nejmedializovanější asi bylo používání Bitcoinů za placení nelegálních služeb na darknetu, např na tzv. Silkroad, kde bylo možné koupit nelegální drogy, neregistrované zbraně apod. Ale mnohem víc se rozvíjí legální použití – hotely sítě Howard Johnson, webové služby na blogu Wordpress, na Redditu, ale také Microsoft pomocí účtů MSFT (nákup her pro Xbox), v Čechách třeba donášková služba damejidlo.cz a řada menších podniků.
Jestli je Bitcoin měnovou budoucností světa, jestli vedle sebe bude žít více virtuálních měn nebo si budou konkurovat i s těmi státními – nevím a nedokážu předpovědět. Je ale úžasné sledovat vývoj nového stupně technologie peněz. Vždyť ty jsou, podle slov minulého prezidenta, vždy až na prvním místě a tolik ovlivňují naše životy. A pokud máte chuť, určitě Bitcoiny zkuste. I autor tohoto článku už novou peněženku má.

Líbí se ti tento článek? Přidej ho na Top Články

Komentáře ke článku jsou ukončené.

»  Běží na: eBlog.cz   »  Šablona: Ahren Ahimsa